A zase ta volba prezidenta

Podaří se narušit přesvědčení, že prezident musí být důchodce? V SSSR musel kandidát na prezidenta přejít Rudé náměstí bez hůlky a co u nás?

  Opravdu mi připadá, že úřad prezidenta byl v poslední době jakousi trafikou pro vysloužilé politiky, které je třeba někam uklidit vis Svoboda, Husák, Jakeš. Samozřejmě pan Václav Havel tam byl vynesen jako symbol sametové revoluce a zkraje působil spíše komicky.  Na hradě vládla spíše kamarádská atmosféra, než se do toho vložila Dagmar. Pak už mi to připadalo spíše trapné. Pan Václav II Klaus, to už byl důstojný reprezentant naší země nejen tím, že je opravdu elegán, ale i svým vzděláním, rozhledem a vyhraněnými názory. Rozhodně se o něm nedá říct, že by byl populista. Jako politik měl za sebou obrovské zkušenosti. Při pročítání Wikipedie musí soudný člověk smeknout. Nicméně i on byl v důchodovém věku, když se prezidentem stal.

 Současní kandidáti oficiální i ti zatím neoficiální jsou věku různého. O jisté setrvačnosti věkového kritéria se dá mluvit u Miloše Zemana. I on byl jistým symbolem sametky hlavně jako diskutér, jehož názory nebyly hloupé, naopak. Čili věkově by zapadl. Ale máme tu i politiky mladší, dokonce ty, kteří sotva překročili zákonem předepsanou věkovou hranici. Tahle změna by jistě oživila tento úřad u nás. Řekla bych, že nejmladší je pan Okamura. Vážím si ho, ale přecejen nevypadá jako Čech. Stejně je na tom s exotickou vizáží pan Franc. Myslím si, že by se děti bály , kdyby na ně dohlížel z obrazu nad katedrou, já tedy bych se rozhodně bála. Možná má dobré názory a umí skládat muziku, což není zrovna potřebná kvalifikace, ale očividně svá rozhodnutí nedomýšlí do konce. Jinak by si nemohl zvolit tak extravagantní vzhled, o kterém věděl, že je nevratný.

Dalším zpestřením by byla v úřadu prezidenta žena. Z kandidátek bych já preferovala Janu Bobošíkovou. Její kariéra je opravdu úctyhodná a její názory jsou jasné, nepopulistické a nesmlouvavé. Četla jsem na blogu výtku panu Okamurovi, že by si měl založit stranu a usilovat o post předsedy vlády. Něco na tom je. Pani Jana tohle dokázala. Ačkoliv jsem i já v zajetí představy presidenta jakožto už trochu přestárlého seriózně vypadajícího muže, po rozhovoru v blogu pana Návrata, tahle má představa dostala trhliny. Myslím si, že zkušenost v Bruselu byla poslední zkušeností, kterou bych viděla jako velmi důležitou pro hlavu jednoho z evropských států. Pani Jana Bobošíková by rozhodně ani svým vzhledem nepůsobila špatně. Naopak, možná by to byl signál Evropě, že jsme se vydali novou, pokrokovější cestou, kdy konečně dostává i ženský princip důležitou roli v životě lidí jako takových. Je více žen-kandidátek, určitě kvalitních lidí, ale mně připadají nevýrazné a až příliš kompromisní. 

Přeji hezký den všem.