Těžký úděl ledních medvíďat

Jen málokdo má to nesnadné

jak mládě ledního medvěda.

Co se jen mámy nahledá

na pólu v bílých závějích.

Hnedle v nich totiž zapadne

máma, co barvu má jak sníh.

Jó, takhle kdyby hnědá byla,

myslí si malý rozumbrada,

a voněla jak čokoláda

anebo třeba sladký med,

nikdy by se mi neztratila.

Ve sněhu bych ji poznal hned.

Však i když všechno bílé je

a je to vážně nesnadné,

vždycky to dobře dopadne.

Totiž i medvědí mimina

vědí, že sníh nikdy nehřeje.

To umí jen náruč mámina.

(Děti už to tak zkrátka mají,

své mámy od sněhu rozeznají.)