Tatra nezná bratra (fotosoutěž Novoroční inspirace)

Poslední dva týdny jsem měla tolik práce, že na focení nebyl čas. Tak jsem si říkala, že aspoň zatím vymyslím, co na tohle téma vyrobím, ale inspirace na Novoroční inspiraci se nedostavila. Na focení mi zbyl jediný den, včerejšek. Tak jsem sedla do auta (kolem naši vesnice už to mám přece jenom prochozené) a vyjela s nadějí, že mě cestou něco cvrnkne do nosu. Inspirace, nebo aspoň tři oříšky s nějakým tím textilem. A pak jsem míjela ceduli MLÝNY a pod ní: silnice se v zimě jen prohrnuje. To spojení se mi zdálo slibné, proto jsem odbočila. A když jsem vjela do vesnice, hned jsem viděla, že je to tady. Myslím ta inspirace. Protože co jiného by měla být než to, co ve vás zaženhne potřebu okamžitě tvořit? V tomto případě tedy vytasit foťák. No a nový rok je taky, ne? P.S.: Jo a ještě mě napadá jeden důvod, jak si ospravedlnit zadané téma. Mám pocit, že objevovat ve starém a odloženém něco nového a krásného je velká inspirace (připravuju si půdu pod nohy, až mi bude o pár let víc, chápejte).

Nejdřív jsem uviděla ji, a to rozhodlo.

Hodně vyšperkovaná.

A měla kliku.

Na všelijaké cetky si zkrátka potrpí.

Společnost jí dělá tiché zátiší.

Dokonce tam mají kouzelné okénko (musí být kouzelné, když je tak modré - to jsem nebarvila já).

Kolega dopravní prostředek.

Je trochu extravagantní, má to rád.

Zábradlí u potoka.

Ano, ve Mlýnech mají potok (což se dalo čekat).

No ale pro ty, kterým stařičká tatrovka nepřipadá dost romantická, tu mám tohle. Tak dobrou a inspirativní noc.