- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
z "odborného" hlediska něco v článku nesedí, ač je čtivý. (I pavučiny se mně líbí.)
Vůbec totiž nelze uvažovat o možnosti rozdělení dvorku, který užívali společně lidé se slepicemi, na travnatý prostor pro slepice a zbytek pro lidi. Víte proč?
Tak teď jsem v koncích. Musíte mi odtajnit, jak to je. Napadá mě snad jedině, že v tom slepičím pak žádná tráva není, ale počítám, že to bude něco důmyslnějšího. Sem s tím!!!
tentokrát s lehkou výčitkou: To, která bije, oba sourozenci viděli na vlastní oči už na konci čtvrtého odstavce, když maminku pozorovali oknem. Nepotřebovali k tomu tu paní hostinskou.
Jenže pak by nemohla přijít ta katarze na zápraží.
... první věty jsem se smál (přišel jsem totiž od básničky AP) ... s poslední větou jsem se usmíval ... mám rád dobré konce ... děkuji :-)
Jak to, vy jste nevěřil, že ji krutopřísně nechám brečet bez slepic až do konce jejího starého života?
Ale jen v dobrém! To není ironie! Skoro mi slza ukápla... Ale jen pro pořádek (vždyť mě znáš, šťouru) ta maminka se tedy křestním jménem jmenovala jak???
Ach jo, tohle by Mirek Dušín nikdy neudělal, abys věděl
příspěvky podle jména bloggera a nikoli obsahu, je věc téměř nemožná. Vám se to daří. Tak vítejte po boku např. Ladi Větvičky nebo Rudy Havlíka ...
Ó, tak to děkuju, že jsem se díky vám dostala do tak vybrané společnosti. Mám radost!
příjemné počtení.. pilotovi se mírně zamžila skla ;-)
Slepice na paprice po kroupových jelitech? Jen aby vás nebolelo břicho
ale o té chvilce na zápraží, že jo
Kápnul jste na to, tam se vlastně odehrálo to nejdůležitější.