Pod čarou (fotomatiné)

V čárách je těžké se vyznat, jsou zvyklé dělat si, co je napadne. Některé leží, jiné běží nebo se táhnou, protínají a tak dále. Zatímco vynechání čárky znamená zhoršení známky z diktátu, z poznámky pod čarou nekouká výprask, člověk se z ní ovykle něco dozví, leckdy dokonce přínosného. Když vám něco udělá čáru přes rozpočet a nastává správný čas pro trénink v improvizaci, v těžších případech se může hodit zoufalé lomení rukama, často se dostaví také pocit naprostého rozčarování. Ale není třeba zoufat, příště můžete vyhrát na celé čáře (a když ne na celé, tak třeba aspoň na poloviční, ne?).

Některé čáry vedou jasně a zřetelně stejným směrem.

 Některé se chaoticky rozbíhají do všech stran. A kdo se v tom pak má vyznat.

 Tak jako lidé mají některé čáry vrozený smyl pro řád a pořádek.

 A jiné čáry (a jiní lidé) mají sklony řád a pořádek všemožně porušovat.

 A rovnoběžky, jak víme, se protínají v nekonečnu (případně na konečné).

 Tak vám přeju co nejméně těch přes rozpočet a co nejvíc těch vítězných!