Originály je třeba zachovat!

Dnes je, milí diváci, na programu hra o člověku a velké vodě, na prknech divadla Město.  Vstupné je symbolické, ale nejezte nám tu, prosím, brambůrky a buráky, jednak to všelijak šustí a křupe, a jednak tu nechceme mít svinčík. Děkujeme.       

Město nabízí desítky představení v každém ročním období, každý den, každou hodinu.

Ne všechna jsou ovšem úspěšná. Někdy se člověk může přetrhnout, aby upoutal, a stejně ho stihne nezájem. Chudák člověk.

 Ale nevadí, člověče, zkoušej to dál, koneckonců když chceš něco změnit, můžeš to udělat jen a jedině TY (angl. YOU - pozn. překl.).

 Jenomže na některé věci jsi, človíčku, krátký. Třeba na ten čas. Zkus ho zastavit.

 Anebo živel. Taky se nedá zkrotit, když nechce.

Ale ty to stejně zkoušíš a rveš se s tím. A to se mi na tobě právě líbí, víš?

Oklepeš se, zvedneš se. Když už je to průšvih, aspoň z toho bude hezkej obrázek.

A ono to funguje.

 Opravdové originály totiž stojí za to zachovat. Zvlášť pak tebe, člověče, za to se přimlouvám.

 Že to dneska bylo trochu pochmurné? No tak dobře, jdeme jinam. Někam, kde je víc světla!