Mezi Titány

Zmenšovací prášek mám v sobě a za chvíli by to mělo zabrat. Snad bez vedlejších účinků. Jo, už to cítím... a je to. Hotovo! Jsem takhle mrňavá, abych mohla vyrazit na výpravu mezi obry. Jak? No asi jako pan J. Mouch z následující fotografie, který mi bude dělat průvodce.

 Naštěstí se nenechal dlouho přemlouvat, je poměrně extrovertní a rád trochu poučuje, takže neodolal příležitosti získat dychtivého posluchače. Sraz jsme měli na mostě.

 Nemohla jsem se dočkat, celou noc jsem ani nespala, jak jsem se těšila. Aby taky ne, vždyť přede mnou ležel celý ten napínavý svět.

 Nadchlo mě to hned od začátku, všechno bylo jinak, než když se dívám velká a shora. Člověk si myslí, že má tam nahoře nadhled a přehled a všechno pod dohledem, ale ono to tím drobnohledem dostává docela jiný kontext.

 Kolega Muška měl pro nás přichystané občerstvení a dopřáli mi taky chvilku v soukromí, abych se mohla trochu upravit. To víte, když se člověk několikanásobně zmenší, přece jen pak musí klást mnohem větší důraz na detail.

 Pěkně za hedvábnými závěsy.

 Pak jsme pokračovali v cestě. Procházeli jsme pod rybízovým keřem a bavili se o takových těch běžných věcech, jako jak se mají larvy, jak se dostat do popelnice a jak je to složité, když máte složené oči, a najednou... děs běs! Málem jsme přišli o život. Těsně nad hlavou mi secvakla obrovská kusadla vojáka z mraveniště "Ve Faltejskovic špalcích". Ne, neměl červený puntíkovaný šátek a nebyl to přátelský veselý chlapík.

 No řeknu vám, úplně jsem se z toho orosila. Naštěstí jsme vyvázli bez zranění.

 Procházeli jsme kolem manželů Bublinkových s potomstvem. Jejich potence mě skutečně fascinovala.

 A potkali jsme takovou hodně divnou věc, vypadalo to  jako rostlina, pan Mouch říkal, že je to nějakej trifid nebo co. Nějak jsem se nemohla zbavit nepříjemného dojmu, že na mě šibalsky pomrkává.

 Stavili jsme se i u mistra Bzučáka, to je hotová studnice muší moudrosti, proslavil se především tím, že už pětasedmdesátkrát unikl plácačce. Přezdívají mu Joda.

 Jo a už vím, jak se dělaj skleněnky!

 No a taky vím, že když přijde večer, je slušné se rozloučit. Tak brou!