Jaro pro Barunku

Venku se ticho měkce snáší,

zůstat tak ještě v peřinách,

na vrbách dokud listí nevyraší.

Snad ten sníh jaro nevyplaší,

z toho mám, mami, trochu strach.

Než učešu ti neposedné vlásky,

než vodník mlhu navaří,

než najdem proutí na pomlázky,

v trávě vyskáčou sedmikrásky

a tobě pihy na tvářích.

.