Holka modrooká, nesedávej u potoka

Svítání v lese u potoka, když je všude kolem ticho, jen ptáci jsou z toho na větvi(ích) a snaží se sbalit nějakou holku. Mezi stromy porostlými břečťanem se plazí cáry mlhy a člověk tak trochu čeká, že se zase stane něco zvláštního. Tak to bylo to první ráno. To druhé, dnešní, svítilo slunce, čas kouzel pominul, ale mě zlákalo šumění vody, která se nezadržitelně žene vpřed, protože už se nemůže dočkat dovolené u moře.