- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Kolem Osvětimi toho už bylo řečeno a napsáno hodně. Rozsah hrůz, které se tam odehrály v letech 1942-1944 je ale takový, že mluvit a psát a točit se o tom musí i nadále. Především z toho důvodu, že se na těch 1,5 milionu lidí, kteří zde přišli o život nesmí nikdy zapomenout. A musíme si také stále připomínat, kdo a proč toto brutální barbarství s tak neslýchanou "dokonalostí" spáchal.
Rád bych zde napsal pár postřehů z dnešní návštěvy:
1. Nápis "Arbeit macht frei" nad vchodem do původního tábora v Osvětimi byl nedávno ukraden na zakázku švédského neonacisty. Na původním místě je nyní jeho replika. Originál byl již nalezen a bude na původní místo opět usazen. Zaujalo mne, že brána je poměrně malá. Ve filmech na mne působila monumentálně. Ve skutečnosti má na šířku tak 4 metry a na výšku asi 3 metry.
2. Polský prezident a další polští politici se nedávno ohradili proti tomu, aby byla Osvětim v médiích označována za "polský koncentrační tábor". Tomuto ohrazení velmi rozumím, protože to ve skutečnosti byl německý nacistický koncentrační tábor s názvem KL Auschwitz. Nacházel se sice na polském území, ale jen z toho důvodu, že nacistické Německo toto území zabralo po porážce Polska. Velká část z 1,5 milionu lidí, kteří zde byli zabiti byli polští občané a to jak Židé, tak také Poláci. Je tedy určitým paradoxem, že se v médiích mluví o Osvětimi, když výstižnější by bylo mluvit o Auschwitzu.
3. Otřesným zážitkem je návštěva uvnitř tzv. baráků, kde přebývali vězni. Jedná se o v hlavním a největším táboře Auschwitz-Birkenau o nízké přízemní neomítnuté domy připomínající dřívější kravíny. Zdi jsou na jednu cihlu a střecha nemá půdu. Na zemi jsou cihly a všude po celé ploše jsou umístěné dřevěné pryčny, kde po těžké fyzické práci přespávaly tisíce zbídačených lidí. Topení tam není žádné. Dnes tam bylo venku minus 15 stupňů Celsia a vevnitř nevím, ale odhaduji to kolem nuly.
4. Hlavní železniční brána, kterou přijížděly transporty z celé Evropy, je monumentem zla, který hned poznáte, pokud jste viděli kterýkoliv film o holocaustu. Za bránou následuje rampa, kde byli přišedší nemilosrdně rozděleni na ty, kteří pokračovali pouhých několik desítek metrů hned do plynu a na ty, kteří mohli ještě několik měsíců otročit, aby je nakonec čekal opět plyn.
5. Plynové komory s krematorii se nacisté pokusili zlikvidovat před příchodem Rudé armády, aby zahladili stopy. 20. ledna 1944 byly zničeny dynamitem. Jejich trosky zde ale zůstaly a jsou k vidění dodnes. Vedle stojící plán ukazuje, jak zde byly během velmi krátké doby vražděny desítky a stovky tisíc lidí z celé Evropy včetně mnoha našich bývalých spoluobčanů.
Nechci zde líčit podrobně všechno. Důležité je to, abychom si uvědomili, že lidí, kteří tuto hrůzu přežili je čím dál méně. Postupně a poměrně brzy nás opustí tito přímí svědkové. O to více budeme muset dbát o to, aby se tato hrůza nevytratila z lidské paměti. Musíme proto něco konkrétního udělat, protože toto se už nesmí nikdy opakovat. A k tomu potřebujeme mít toto v paměti. Den holocaustu je již významným dnem ČR. Zvláště mezi mladou generací jsou ale znalosti této záležitosti mizivé. Naše školy se budou muset zamyslet nad tím, co s tím udělat. Inspiraci si můžeme vzít ve Francii. Na každé základní škole je tam pamětní deska se jmény židovských dětí, které byly zavražděny nacisty.
Další články autora |
Nespavost a problémy se spánkem se v různé míře objevují až u 30 % dětí. Mohou se projevovat častým buzením, problémy s usínáním, brzkým vstáváním...