Nedávno proběhla v médiích ostrá přestřelka na téma tzv. barcelonských cílů EU týkajících se zajištění dostatečného počtu míst v mateřských školkách. Právě v těchto dnech se rodiče předškolních dětí dozvídají výsledky přijímacích řízení svých dětí. A mnozí dostávají špatnou zprávu, že jejich dítě do mateřské školky nebude přijato, protože míst je málo. Proč se to stalo? A jaké je řešení?
Bydlím na malém městě ve středočeském kraji a mám dítě v předškolním věku, takže se přiznám, že jsem v této věci "zaujatý". Navíc jsem členem zastupitelstva města, takže mám tuto otázku také trochu v "popisu práce". Se zvyšujícím se počtem narozených dětí se z tohoto problému stává vážná otázka, která vyžaduje okamžité řešení.
Nejprve se podívejme na to, proč je vlastně míst málo. Naprostá většina mateřských školek je u nás zřizována a provozována městy a obcemi. Existují sice také školky soukromé a církevní, ale těch je poměrně málo a navíc jsou podstatně dražší než školky obecní. Celková kapacita těchto zařízení se od roku 1989 snižovala, protože se jednak celá řada objektů vracela v restituci původním majitelům a dále z toho důvodu, že prudce klesala porodnost. Zatímco v roce 1990 se narodilo zhruba 130 000 dětí, v roce 2004 už to bylo méně než 95 000 dětí. V posledních třech letech ale pozorujeme rychlý růst počtu narozených dětí. V roce 2008 se již narodilo zhruba 110 000 dětí. To vytváří novou poptávku po místech v porodnicích i v mateřských školkách a po nějaké době se tato vlna přelije i do základních a středních škol.
Role vlády v této záležitosti je poměrně malá, protože vláda žádné školky neprovozuje. Stanovuje ale pravidla pro jejich fungování, a tam je velký problém. Velký podíl na špatném stavu má bývalá ministryně školství, která prosadila, že poslední rok mateřských škol je ze zákona zadarmo. Tímto populistickým opatřením městům a obcím odsála obrovské finanční prostředky, které mohly být využity na zvyšování kapacity. Toto nesmyslné opatření je stále v platnosti a stále čeká na zrušení. Ministr Nečas nedávno podpořil rozvoj tohoto sektoru opatřeními, které by měly motivovat firmy k zakládání školek a byla rovněž přijata rozumná pravidla pro péči o děti poskytovanou rodiči i pro cizí děti. Praktické zkušenosti ale zatím spíše chybí a česká společnost se teprve začíná snažit problém řešit.
Velký problém představuje i rozmáhající se fenomén pozdějšího nástupu do základní školy. Čím více těchto dětí je, tím větší je pochopitelně poptávka po místech v mateřských školách. A problém představuje i posuzování dětí, jejichž matka je na mateřské dovolené. Mají mít možnost jít do školky? Nebo nikoliv. A aby to nebylo všechno, tak je ve hře rovněž otázka trvalého bydliště. Jelikož školky jsou obecní, tak se samozřejmě obce snaží řešit pouze situaci dětí, které žijí v této obci. V ČR je ale tisíce obcí, které žádnou školku nemají, protože jsou malé a prostě na ni nemají peníze. Děti z malých obcí se tak dostávají do objektivně horší pozice než děti z měst, kde školky existují. Poslední závažný problém představuje migrace, která zvyšuje počty mladých rodin v určitých lokalitách, kde dosud není vybudovaná infrastruktura včetně mateřských škol. Regionem, který tento problém pociťuje nejvíce, je středočeský kraj a z měst zdaleka nejvíce nejmladší město republiky, Milovice, s věkovým průměrem 26 let.
Co s tím? Jak získat více míst pro péči o předškolní děti? Především je nutné zrušit poslední rok ve školce zdarma a získat tak peníze pro investice. Vláda by měla liberalizovat pravidla pro vznik soukromých školek a změkčit především hygienická pravidla pro jejich fungování (každé dítě nepotřebuje svoje vlastní umyvadýlko a vlastní wc). Města a obce by měly ve vlastním zájmu provést demografickou analýzu a spočítat, kolik dětí se jim bude za tři roky hlásit do školek. Zdá se, že tradiční role babiček a dědečků starajících se o vnoučata se dnes už také "nosí" méně než dříve a proto se nejspíše budování nových školek nevyhneme.
