Jak by u nás teď bylo s EUREM?

Už řadu let nás malá skupinka "europokrokových" novinářů a analytiků krmí tím, že "čím dříve budeme mít euro, tím lépe pro českou ekonomiku". Tento názor je řadu let prezentován především v Hospodářských novinách, ale také v některých dalších českých médiích. Jeho hlavní propagátory všichni dobře znají a tak nemá smysl je jmenovat. Je to stará známá klaka lidí, kteří vždy a za všech okolností říkají opak toho, co současný prezident Klaus. Zkusme si nyní představit, že by se jejich "názor" skutečně realizoval. Jaké by to mělo dopady na Českou republiku?

V historii se říkávalo, že nikdy se nemá spekulovat o tom, co by nastalo, kdyby se něco událo jinak. Jeden renomovaný britský historik Niall Fergusson o tom ale začal seriozně uvažovat na příkladu I. světové války. Říká se tomu kontrafaktuální historie a je to velmi zajímavé čtení. Vřele doporučuji k prázdninové četbě.  

Zkusme něco podobného představit u nás po roce 2004 dodnes. Představme si, že by vlády ČSSD v letech 2002-2006 (Špidlova, Grossova a Paroubkova) připravily přijetí eura do roku 2010, jak skutečně plánovaly. A představme si, že Topolánkova vláda by podlehla tlaku tehdejšího ministra financí Kalouska a tento termín by nejen naplnila, ale ještě by jej o rok překonala s heslem "přece se nenecháme předběhnout Slováky".

Oba tyto předpoklady jsou reálné, protože ministři financí Sobotka (ČSSD) a Kalousek (KDU-ČSL a nyní TOP 09) přijetí eura v roce 2010 plánovali. Představme si, že bychom v mezidobí plnili všechna potřebná kritéria pro přijetí. Představme si rovněž jak 1. ledna 2009 slavnostně spouští provoz českého EURA ministr Kalousek a eurokomisař Špidla. Slavnostní akce by proběhla na Hradčanském náměstí a její součastí by byl koncert Pražského výběru s frontmanem Michaelem Kocábem a instalace děl Davida Černého. Z celé akce by dávala Česká televize samozřejmě přímý přenos včetně otázek Václava Moravce s hlavními protagonisty.

Co bychom v takovém případě dnes řešili? Jak by na tom bylo české hospodářství a česká politika?

Tak zaprvé bychom rychle zjistili, že peníze jsou v eurozóně mnohem dražší než v naší zóně korunové. Exportéři, kteří nyní volají po rychlém zavedení eura, by si najednou začali houfně stěžovat, že úvěry jsou mnohem dražší než tomu bylo dříve. Ostatně pohled na vývoj základní úrokové sazby ČNB a ECB ukazuje, že tomu je tak už od roku 2005. Všichni Češi, kteří mají hypotéky, nebo úvěry ze stavebního spoření nebo spotřebitelské úvěry by najednou spláceli více než dříve s tou "zpátečnickou a zaprděnou" korunou. České hospodářství by se v důsledku dražšího eura propadlo mnohem více než s korunou.

Europokrokoví novináři v Hospodářských novinách a ministr financí Kalousek by nám ale vysvětlili, že se to časem srovná a bude určitě lépe. Národ by se na chvíli s tímto vysvětlením se skřípěním zubů spokojil. Po několika měsících by ale na podzim 2009 nastala i v eurozóně krize a začalo by se mluvit o dluzích Řecka a nutnosti pomoci tomuto nebohému zadluženému lidu v rámci evropské solidarity.

K prvnímu výročí zavedení českého eura (1.1.2010) by společně ma obrazovce České televize vystoupil ministr financí Kalousek a eurokomisař Fule s televizním projevem o nutnosti pomoci zachránit Řecko. Někteří poslanci z ODS by brblali, ale po důrazném apelu na evropskou solidaritu od kancléřky Merkelové by Poslanecká sněmovna českou pomoc v rozsahu 50 miliard Kč pro Řecko schválila. Prezident Klaus by návrh vetoval, ale pokroková proevropská poslanecká většina by jej okamžitě přehlasovala. Vzhledem k tomu, že česká státní kasa je prázdná, potřebné peníze by si Česká republika vypůjčila 

V květnu 2010 by ministr financí Kalousek a eurokomisař Fule v květnu 2010 oznámili, že v rámci boje s hospodářskou krizí v eurozóně se zakládá Evropský fond na záchranu zadlužených států (Řecka, Španělska, Irska, Itálie, Portugalska a dalších). Po jednáních s prezidentem Sarkozym a kancléřkou Merkelovou by se ukázalo, že se po České republice žádá příspěvek ve výši cca 120 miliard Kč. Hospodářské noviny by vyšly s celostránkovým úvodníkem redaktora Macháčka s titulkem "Evropská solidarita je cestou vpřed". Potřebné peníze by si opět Česká republika půjčila.

Prezident Klaus by opět zákon vetoval a byl by přehlasován. Poté by oznámil národu, že už se na to dále nemůže dívat a ABDIKOVAL by. Národ by začal brblat a ptát se proč máme platit kromě svých vlastních dluhů ještě dluhy řecké, španělské, portugalské a jiné. V Čechách i na Moravě by začala "blbá euronálada". Na stránkách Hospodářských novin by se vedla polemika mezi Vladimírem Špidlou a Miroslavem Kalouskem o parametrech "evropského sociálního modelu". Pěkný příspěvek do diskuse by poslal i europrezident van Rompuy.

Bylo by to moc zajímavé. Na Slovensku už to prožívají a mnoho nechybělo a mohli jsme to mít i u nás.