Dnes mne zaujal v Lidových novinách článek s názvem "Krize se Česku téměř vyhnula, díky koruně a nepřijetí eura". Jelikož jsem na jaře kandidoval do EP s heslem "Držme se koruny", tak mne tento článek vyloženě potěšil. Sděluje se v něm, že dle názoru hlavního ekonoma Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) Erika Berglofa se Česká republika nepřijetím eura a nestanovením termínu jeho přijetí "vyhnula hlubším dopadům světové finanční krize".
Nejedná se přitom o ojedinělý názor. Nedávno vyjádřil podobný názor norský profesor ekonomie v rozhovoru pro časopis Týden a také v Bruselu tento názor slýchám poměrně často. Ano, je to tak. Koruna nám v době krize, ale nejen v době krize, pomáhá. Není to ale pouze samotný fakt, že máme vlastní měnu. Důležitou roli hraje také to, že není vázána vůči euru žádným konkrétním pevným kursem, jako třeba pobaltské státy.
Naprosto klíčový význam má ale to, jak se my Češi k české koruně chováme. My své koruně zkrátka věříme a pro toto tvrzení existují tvrdá a neoddiskutovatelná fakta. Hlavním ukazatelem důvěry je to, kolik úvěrů, půjček a hypoték je v české ekonomice v korunách a kolik v jiných měnách. A tento ukazatel říká, že na rozdíl od Maďarska, Polska, Slovenska nebo pobaltských států u nás činí podíl úvěrů v domácí měně více než 95%. A kromě toho je podstatné také to, že je u nás stále v evropském srovnání poměrně vysoká míra spořivosti. Banky působící na českém trhu se proto nemusí téměř ničeho bát. Jsou to slepice, které snáší svým majitelům "zlatá vejce". Na rozdíl od řady jiných států EU tedy česká vláda nemusela na jejich sanaci vynaložit ani "korunu".
Donedávna jsem seděl v rozpočtovém výboru EP vedle dnešního lotyšského premiéra Valdise Dombrovskise. Tento mladík (ještě mu není ani 40 let) mi dopodrobna vyprávěl o tom, co udělala s jeho zemí politika pevného kursu vůči euru. Donedávna funkční a rostoucí ekonomika Lotyšska se propadla do červených čísel přesahujících řád 10%. Aby nedošlo k úplnému kolapsu, poslaly cizí vlády a mezinárodní instituce včetně naší vlády několik desítek miliard eur jako půjčky. Vláda pod jeho vedením musela drasticky osekat vládní výdaje, zavírat nemocnice, omezovat provoz škol, snižovat důchody a podobné věci. Podobný vývoj ostatně vidíme také v Maďarsku a v některých dalších státech EU.
Co z toho plyne pro naše další uvažování? Myslím si, že s eurem bychom rozhodně spěchat neměli. Stanovovat nějaká data jeho přijetí v Česku je v dnešních podmínkách vysloveně nesmyslné. Měli bychom se ale velmi podrobně podívat soustavu českých veřejných rozpočtů a zastavit co nejrychleji naše zadlužování. Jinak nás před problémy neochrání ani koruna.
