Minulý týden rozhodl Ústavní soud ČR o zrušení klíčové části důchodového zákona. Jelikož se jedná o rozhodnutí dotýkající se milionů lidí, tak je nutné podívat se na věc podrobněji. Dosavadní mediální interpretace totiž pochopení celé záležitosti neusnadňují. Rovněž komentáře politiků ukazují, že se dosud s podstatou nálezu důkladně neseznámili. Pokud se budeme chtít dobrat k pochopení podstaty sporu, čtení nálezu se nemůžeme vyhnout.
Pojďme se tedy podívat na samotný nález i možnosti zákonodárce věc řešit:
1. Ústavní soud se zabýval návrhem Krajského soudu v Ostravě, kde se občan domáhal zrušení části důchodového zákona. Konkrétně napadl ustanovení paragrafu 15 zákona č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Stěžovatel poukazoval na to, že mu byl vyměřen důchod pouze ve výši cca 20% jeho předchozího platu. V této skutečnosti spatřoval porušení Listiny základních práv a svobod.
2. Ústavní soud dal stěžovateli v podstatě za pravdu a o návrhu rozhodl tak, že ustanovení paragrafu 15 zákona č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění zrušil dnem 20.9. 2011. Nález Ústavního soudu ČR byl přijat v plénu s tím, že odlišné stanovisko vyjádřili ústavní soudci Jiří Nykodým a Jan Musil. Rozhodnutí bylo tedy přijato poměrem hlasů 13:2. Po přečtení celého nálezu musím říci, že je mi nejbližší negativní stanovisko soudce Jiřího Nykodýma, který s nálezem nesouhlasí s tím, že považuje "...úvahy o rovnosti "vysokopříjmových" a "nízkopříjmových" pojštěnců ... za pojmově vadnou." Nyní ale zákonodárci nezbývá než se s nálezem vyrovnat.
3. Je nutné říci, že zrušení příslušné části zákona nemá na současné důchody žádný vliv. Již přiznané důchody budou vypláceny dále beze změny. Pokud nezasáhne zákonodárce a důchodový zákon nijak neupraví, tak se počínaje 1. říjnem 2011, začnou důchody vypočítávat jinak než dosud. V takovém případě by došlo k tomu, že občanům žádajícím o důchod a vydělávajícím více než 10 500 Kč měsíčně by byly přiznávány mnohem vyšší důchody než nyní. Důležité je říci, že nikomu by se nově přiznávané důchody nesnižovaly. Výsledkem fungování tohoto systému by byla rychlá eskalace deficitu v důchodovém systému v řádu desítek miliard ročně. To by vedlo k brzké neudržitelnosti celého systému.
4. Ústavní soud ale ve své argumentaci očekává, že zákonodárce do 30.9. 2011 systém upraví tak, aby byl ufinancovatelný a zároveň také konformní s jeho nálezem. Jak konkrétně se výpočet upraví nechává na zákonodárci. Parlament, prezident a vláda tak budou vystaveni nutnosti rychle přijmout úpravu, která nově definuje vzorec pro výpočet výše důchodů.
5. Jak upravit důchodový systém, aby neprodukoval deficit, odpovídal nálezu Ústavního soudu a měl potřebnou podporu složek zákonodárného procesu je otázka těžší, než se zdá. Ústavní soud v podstatě nyní říká, že míra progresivity přerozdělování je příliš vysoká a že je nutné ji snížit. Zajistit takový výsledek je možné, ale pouze dvěma způsoby. Buď se omezí platba důchodového pojištění u vysokopříjmových osob nebo se do systému přisypou další peníze.
V případě první možnosti je zřejmé, že současný strop pro placení ve výši 72 násobku průměrné mzdy je extrémně vysoký. Tento strop by se mohl snížit až někam k 10 násobku průměrné mzdy. Míra progresivity by se tímto jednoduchým opatřením rychle snížila. Na druhou stranu by toto opatření přineslo snížení příjmů důchodového systému. S tím nikdy nesouhlasila a asi i nadále nebude souhlasit levice (KSČM a ČSSD). Druhá možnost znamená, že buď lidé v produktivním věku nebo jejich zaměstnavatelé nebo obojí budou muset odvádět do systému více peněz než dosud. To ale rozhodně není dobrá zpráva pro trh práce a ani pro domácí a zahraniční investory, kterým se tak budou zvyšovat náklady.
6. Ministr financí Janota a někteří politici ČSSD již naznačili, že by šli cestou přejmenování "důchodového pojištění" na "důchodovou daň" a jinak by neupravovali vůbec nic. Tato cesta je ale krajně nejistá, protože Ústavní soud by takto pojaté řešení nemusel akceptovat.
7. Nový parlament a nová vláda budou muset po volbách začít hledat řešení důchodového problému. Je zřejmé, že to bude úkol mimořádně složitý. Současná ekonomická situace přitom příliš prostoru pro nalezení dodatečných zdrojů neposkytuje. Na pořad dne se tak dostane debata o celém důchodovém systému a jeho parametrech. Pravice by přitom neměla jásat nad tím, že lidé s vyššími příjmy dostanou vyšší důchody než dosud. Pokud to bude na dluh, tak to žádný důvod k jásání rozhodně není.
