Na jaře byl s velkou slávou odcházejícím ministrem Bursíkem spuštěn program "zelená úsporám". Po zhruba čtvrt roce jeho fungování je možné říci, že by se měl přejmenovat na "červená úsporám". Slibované miliardy z japonských povolenek jsou v nedohlednu a správce programu ještě neeviduje ani 50 uchazečů o účast v programu. K rozdělení má být přitom po dobu tří let každý rok cca 7 mld. Kč. Pokud se peníze nerozdělí, tak je budeme vracet Japonsku. Je to reálná hrozba. Bohužel je.
Hlavní problém celého programu spočívá v tom, že je mimo jakoukoliv demokratickou kontrolu. Tyto peníze spravuje MŽP ČR a pravidla pro jejich čerpání si stanovuje samo bez projednání ve vládě a v parlamentu. To samo o sobě je absolutně nepřijatelné. O všech penězích daňových poplatníků má rozhodovat v konečné instanci celá vláda a má nést odpovědnost před parlamentem. Zelené lobby se ale podařilo část peněz daňových poplatníků z této demokratické politické kontroly zcela vyvést a ponechat si je k rozdělování dle vlastního uvážení.
To, jak zelená lobby v praxi uvažuje vidíme na parametrech programu "zelená úsporám". V prvé řadě jsou tato pravidla nesmírně složitá a náročná na splnění. Jsou nastavena tak, aby si každý žadatel musel najmout "zeleného experta", což zavání přihráváním veřejných peněz. Rovněž neuvěřitelně rozsáhlá a finančně nepochybně nákladná propagační kampaň na tento program je vyloženým plýtváním veřejnými penězi.
V druhé řadě jde potom o zelenou ideologickou zaslepenost požadavků. Pokud chcete získat z tohoto programu peníze, tak musíte realizovat nejméně 3 opatření najednou. To v praxi znamená, že musíte investovat nejméně částku kolem 1 milionu Kč a tím jsou z účasti v programu prakticky ihned vyřazeny statisíce potencionálních žadatelů, protože s takovou částkou prostě nedisponují. Navíc musíte veškeré investice nejdříve sám zaplatit a realizovat a potom teprve čekat, zda Vám úřad peníze přidělí. To vše jsou důvody, proč se do programu nikdo nehrne.
Pokud nebudou včas pravidla změněna, tak o peníze z japonských emisních povolenek s nejvyšší pravděpodobností přijdeme. Pokud vezmeme v úvahu, že se má ročně rozdělit 7 miliard Kč, tak by se během každého pracovního dne mělo rozdělit 28 milionů Kč. Pokud by mělo připadat na každého žadatele 50% z 1 milionu Kč, tak by částka podpory činila 0,5 milionu Kč. V takovém případě by každý pracovní den muselo být uspokojeno 56 žadatelů. A tolik jich ještě nemáme ani zaregistrovaných po skoro čtvrt roce fungování programu. Zkrátka hrozba, že peníze se bez změny podmínek programu nestihnou rozdělit, je velmi reálná. Vláda by měla co nejdříve ministra životního prostředí donutit k tomu, aby se pravidla změkčila. Jinak reálně hrozí "červená úsporám".
