Rozmohl se nám tu v minulém týdnu takový nešvar. Politici si kupují voliče za jejich vlastní peníze.
Je mi líto lidí, co si vsadili na vítězství Andreje Babiše poslední peníze? Ani omylem. Tolik na úvod.
Myslím si ale, že by se tento druh sázek měl výslovně zakázat. Já si totiž myslím, že už je vlastně zakázaný.
Zákon 186/2016, Zákon o hazardních hrách to vidí jasně.
38 Zákaz sázek, odst. 3:
Osoba, která se přímo podílí na sázkové příležitosti, na kterou provozovatel přijímá sázky, nebo osoba, která může ovlivnit výsledek této sázkové příležitosti, nesmí sázet na tuto sázkovou příležitost.
Protože hlas každého voliče se počítá, tak každý volič ovlivňuje výsledek. Není o čem.
Je to jako basketbalista, který dá 3 koše při výhře 98:72. Vyhrál by tým bez něj? Jistě, ale ani tak nám nepřijde divné, že nesmí sázet. Fotbalista, který dal gól na 5:2 v dávno rozhodnutém zápase. Také nesází.
Představme si, že máme dva kandidáty, AB a CD. Kandidát AB vyhrotí situaci a pozve voliče sázet. CD pak prohraje o 10.000 hlasů, přitom AB dostal hlasy 40.000 voličů, kteří by k volbám normálně nešli nebo dokonce volili CD.
Nemůže se to stát? Ale no tak…
Kandidát AB je v hypotetickém případě popsaném výše pěkná podšívka. Kupuje si voliče za jejich vlastní peníze.
Ale protože je možné, že se takový AB někdy někde objeví, pak by Ministerstvo financí mělo dbát na dodržování zákona a voliče ze sázek vyloučit. Jedna cesta je, že sázející nebude volit. Ale protože ústavního práva se nejde vzdát, tak nezbývá než sázky na volby zakázat. Pod velkou pokutou.
