Všechno začalo slovy: Chci tě vidět v těch lodičkách! Jen v nich.

Některé vztahy začnou v posilovně, jiné zase na seznamce. Ten můj začal nákupem lodiček na vysokém podpatku.

Každý rok po Vánocích jezdím s kamarádkou na nákupy do Vídně. Stala se z toho už tradice, kterou ani letos nehodlám vynechat. Jede se mnou Tereza a mně je jasné, že tentokráte to bude asi dost náročné.

Po třech letech ji opustil ženatý milenec a ona to absolutně nezvládá. Zrovna teď brečí na sedadle spolujezdce a mezi vzlyky zachytím pár slov.“Přišla mu na to manželka, ta můra jedna. Udělala hysterickou scénu a on se zalekl. Je to zbabělec, už k ní nic necítí, chce se rozvést. Ale bojí se, že si něco udělá, tak raději zůstane s ní.“Chce se mi říct, že je to nesmysl, že jí asi celou dobu něco nalhával. Manželka nejspíš není žádná zlá můra, on se vůbec rozvádět nechtěl a s Terezou si jenom užíval. Ale nahlas řeknu: „Je to blbec, kašli na něj. Ať si s ní zůstane a žije dál svůj nešťastný život. Mohl se s tebou mít krásně, ale vybral si jinak.“Další vzlyk. „Normálně mi poslal zprávu, že už se nikdy nesmíme vidět. Nesmím mu psát, volat, odebral si mě z přátel na Facebooku. Já mu napsala spoustu zpráv, jak mi chybí, jaký je šmejd, jak ho chci zpátky. Na nic neodpověděl a asi to ani nečetl. Zkoušela jsem mu i volat, ale nezvedne to. Tak aspoň chodím na místa, kam chodí on a snažím se ho potkat. Někdy stojím skoro celou noc pod jeho oknem a dívám se, jestli ho nezahlédnu.“Jsem úplně v šoku. To do něj byla vážně tak zoufale zamilovaná? Taková sebevědomá ženská a takhle se úplně zbláznila? Co jí na to mám proboha říct? Zoufale vymýšlím reakci, ale nakonec se zmůžu jenom na: „No bylo by lepší, kdybys ho vůbec nesledovala. Zkus ho úplně vyloučit ze svého života. Dělej věci, co tě baví, bav se s přáteli, cvič a na něj časem zapomeneš. Víš co, dáme si dnes něco dobrého a nakoupíme nějaké krásné věci. Co třeba sexy lodičky?“

Kdybych tehdy věděla, jak budu za sedm let na takovou radu alergická.

Tereza pod to okno bude chodit ještě další tři roky.

Zaparkuju na začátku Vídně a jedeme metrem do centra. Tereza má tak mizernou náladu, že obchody spíš proběhneme, přesto se mi podaří ulovit krásnou sukni po kolena a opravdu parádní lodičky na jehlovém podpatku. Zrovna sedíme v příjemné kavárně, popíjíme kávu a jíme dortík, když mi na mobilu cinkne zpráva.

Vyřešil se nějak ten rozlámaný stůl?

Zrovna sedím s kamarádkou v kavárně, popíjím výborný kafe, obdivuju krásné nové lodičky, co jsem si právě koupila a ty mě otravuješ s rozbitým stolem?

Hmm, představuju si tě v těch lodičkách. Jenom v těch lodičkách.

Cožeeee? On je snad někde opilej, tohle by přece jen tak nenapsal. Že si mě představuje nahou? Daniel?

Zatím netuším, že tahle zpráva je skutečným začátkem našeho turbulentního vztahu.