Z pohádky do pohádky aneb Co je to Sintra

Nejdřív si s úsměvem pomyslíte, že fotograf trochu čaroval s barvami. Jenže pak stojíte před bránou zámku, jehož barvy i v podmračeném počasí svítí do kraje a musíte uznat, že něco takového asi není jen tak někde k vidění.

Než jsem odlétala do Lisabonu, ze všech stran jsem slyšela, že určitě musím zajet do města Sintra, jehož jméno mi samozřejmě nic neříkalo. Průvodce doporučuje toto bývalé letovisko portugalských králů na celodenní výlet a je pravda, že pokud byste chtěli vidět všechno, den by vám sotva stačil. Jenže já měla v plánu ještě cestu autobusem do nedalekého Cabo da Roca, nejzápadnějšího cípu evropského kontinentu, takže mi zbyl půlden, což stačilo na prohlídku nejznámější a nejvýše položené stavby, paláce Palácio da Pena.

Sintra, kterou si portugalští králové vybrali původně jako své sídlo pro příjemné mikroklima, tolik odlišné od horkého Lisabonu, je od něj vzdálená 20 kilometrů a leží v nadmořské výšce 200 metrů nad mořem na okraji pohoří Serra de Sintra. Díky teplu a vlhkosti se zde daří subtropickým rostlinám, které během staletí doplnily původní piniové háje. K největším pokladům malebného města ovšem patří romantické královské paláce, které jsou postaveny na úbočích okolních kopců a určitě přispěly k tomu, že Sintra byla v roce 1996 zařazena na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. I když už nesloužila jako královské sídlo, stala se a je oblastí, kam směřovali umělci, prominenti, zbohatlíci. Při svých cestách Portugalskem ji jako ráj opěvoval i lord Byron. 

Je to opravdu zvláštní pocit, když kyvadlový autobus stoupá po zastíněné úzké silnici lesem a bujnou vegetací a vy jen občas zahlédnete náznak toho, co vás čeká. Od zastávky ještě pěší stoupání, které si ani neuvědomujete, protože obdivujete tvary stoletých stromů obrostlých břečťanem, kvetoucí exotické keře. A pak najednou stojíte před žlutou bránou Palácio da Pena a lapáte po dechu. Jednu z největších staveb romantické architektury 19. století na světě dal v letech 1842-1854 postavit král Ferdinand II. jako hnízdečko lásky pro královnu Marii II. Letní palác měl být plný architektonických pozoruhodností z celého světa a jeho vybudováním byl pověřen německý architekt baron Wilhelm von Eschwege. Vznikla extravagantní stavba, jejíž bizarní prvky gotiky, renesance, manuelského slohu a maurských prvků ještě podtrhují jasně žluté a jahodové venkovní zdi. I tady jako všude v Portugalsku, se neubráníte obdivu nad azulejos, čili obkladovými kachličkami, které zde mají i historické motivy. K zajímavostem patří, že Eschwegeovým spolupracovníkem při vytváření rozsáhlého parku kolem paláce byl český zahradní architekt Václav Cifka, který působil v Portugalsku.

K velkému plusu paláce Palácio da Pena patři jeho poloha ve výšce 500 metrů nad mořem, díky níž se vám nabízejí úžasné výhledy na okolní přírodní rezervaci Sintra-Cascais, ale také v dálce na Lisabon a Atlantik.

Ať už tedy jste nebo nejste příznivcem romantické architektury, která pouze navozuje pocit určité doby, rozhodně se během pobytu v Lisabonu vydejte do Sintry a nechte se unést geniem loci tohoto místa. A hlavně, zakažte si logické myšlení typu proč žlutá a proč věžičky...

Sintra