Víte, co znamená IMMA?

Ne náhodou jsem si v dublinské "Invalidovně" vzpomněla na tu pražskou, která stále čeká, co s ní bude. Nebylo by špatné, kdyby se z ní za několik let stalo místo, kde se budete také tak dobře cítit.

V Dublinu jsem nebyla poprvé, ale při předchozích návštěvách jsem si prošla procesem klasického turisty, takže centrum, Trinity College, pivovar McGuinness, Book of Kells, Grafton Street, Temple Bar, socha Molly Malone a výlety do Howth, na Boyne, do Wicklow Mountains, Galway.

Ale až letos jsem se vydala do západní části města, která pokračuje za komplexem pivovaru McGuinness a objevila zajímavou bývalou věznici Kilmainham Gaol, o které jsem už psala. A to jsem ještě netušila, že právě cestou k této budově se za kamennou zdí vynoří krásný park a v něm bývalá vojenská nemocnice Royal Kilmainham Hospital, v které dnes sídlí Irské muzeum moderního umění IMMA (Irish Museum of Modern Art). Byla jsem dost zvědavá, protože umění mě všeobecně dost zajímá a jeho prezentace také. A zklamaná jsem nebyla. Nejkrásnější irská stavba ze 17. století byla založena v roce 1684 Jamesem Butlerem, vévodou z Ormondu a místokrálem Charlese II. jako domov pro vysloužilé vojáky a sloužila tomuto účelu dalších 250 let. Čtvercový tvar s elegantním nádvořím si vzal vzor z pařížské Invalidovny. V roce 1984 došlo rozhodnutím vlády k rozsáhlé obnově a v roce 1991 bylo v části prostor otevřeno muzeum moderního umění, první v irské historii. Rychle se etablovalo i na mezinárodní scéně svými zajímavými projekty a nákupy do sbírek. Podle informací galerie ji navštíví ročně přes 400.000 návštěvníků z Irska i zahraničí, což je neskutečné množství, i když číslo zahrnuje i další akce tohoto muzea v Irsku. Pro srovnání - Národní galerie uvádí ve své výroční zprávě za rok 2015 počet návštěvníků 543.308 (ovšem ve všech objektech).

Mimo hlavní čtvercovou budovu ještě IMMA zahrnuje tzv. zahradní dům, kde se konají specializované výstavy a kde jsem ohromena stála před obsáhlou výstavou portrétů Luciana Freuda, vnuka Sigmunda Freuda. Pochopila jsem, proč byl jedním z nejuznávanějších realistických portrétistů 20. století, i když jeho oleje byly nemilosrdné a "nelíbivé", jako například i ten britské královny. Bohužel na výstavě bylo sktriktně zakázáno fotografovat, ale přikládám alespoň link.

Bývalé stáje mimo hlavní budovu byly přestavěny na rezidenční ateliéry, kde tvoří pozvaní umělci.

Nutno dodat, že pro výstavy jsou využity asi dvě třetiny čtvercového objektu, jedna restaurovaná a historicky vybavená část je určena pro privátní a společenské akce. Muzeum si tak přivydělává, protože funguje jen díky grantu a sponzorům.

Jak už to v zahraničí bývá (a občas i u nás) samozřejmostí je zázemí pro návštěvníky, včetně "luxusních" toalet, citlivé spojení historie s moderní úpravou a velmi příjemné, decentní a profesionální vystupování personálu včetně ostrahy, která vás v zežvejkaném saku neodkáže na někoho jiného, protože nic neví, jak se vám to může přihodit např. ve Veletržním paláci. Další samozřejmostí je volný vstup jeden den v týdnu pro každého návštěvníka, také inspirace pro NG. 

Třešničkou na dortu je v případě této bývalé vojenské nemocnice i procházka nebo posezení v okolní krásně udržované zahradě a parku, kde se vám značkou Pozor ovce! připomene skutečnost, že nejste v ráji, ale v Irsku.

Ne náhodou jsem si při pobytu v této dublinské "invalidovně" vzpomněla na tu pražskou, která stále čeká a čeká, co s ní bude. Nebylo by špatné, kdyby se z ní za několik let stalo místo, kde se budete cítit také tak dobře jako v IMMA v Dublinu.

https://art.ihned.cz/umeni/c1-52367240-zemrel-malir-lucian-freud-realisticky-mistr-zobrazoval-i-nejmensi-detaily-naheho-tela

IMMA