Templáři mezi izraelskými mrakodrapy

Na  toulkách po Tel Avivu jsem se dostala i na místo, které bylo před dvaceti lety pouze plné nevzhledných dřevěných domků, v nichž sídlily vojenské kanceláře, kolem prach a písek. Nepřekvapil mě ovšem jen nový vzhled...

Blízko jednoho z nejrušnějších dopravních uzlů v centru Tel Avivu, kde se křižuje železnice, autobusy i dálnice kolem ulice Kaplan, se rozkládá oblast Ha-Kirya, kde odjakživa sídlily vládní úřady, ministerstvo obrany, je zde první a největší vojenská posádka, generální štáb, zkrátka místo, které se nejvíc snažily zasáhnout Saddamovy ruské scudy v době války v Zálivu v roce 1991.

Její jižní částí je i oblast Sarona, v 90. letech zastavěná nízkými dřevěnými domky s prašnými cestami, kde přebývali a úřadovali hlavně mladí vojáci, muži tři roky a ženy dva, což je v Izraeli povinná délka vojenské služby. 

Musím říct, že proměna téhle oblasti mě překvapila v Tel Avivu snad nejvíc ze všeho a nejen svým vzhledem. Má totiž mnohem delší historii, než jsem tušila. Sarona byla založena v roce 1871 jako jedna z prvních moderních zemědělských usedlostí v Palestině skupinou německých templářů (nemají nic společného se středověkými rytíři), křesťanů, kteří byli v roce 1858 vykázáni z luteránské církve pro své apokalyptické názory a víru. Odešli do Svaté země připravovat se na druhý příchod Krista a přinesli s sebou z Evropy mimo jiné moderní nástroje a způsoby hospodaření. Zaměřili se na produkty, které mohli okamžitě pěstoval a prodat a stali se tak vzorem pro příští židovské osadníky.  Začátky nebyly lehké nejen pro to, že byli zvyklí na vyspělou Evropu, ale i pro nepříznivé klimatické podmínky. Například první rok jich 28 ze 125 zemřelo na malárii, proto vysadili 1300 eukalyptů, které pomáhaly vysušit močály. Začali pěstovat obiloviny, založili vinice a víno vyváželi do Německa, prodávali mléčné produkty. Když je například v prodeji hroznů začala ohrožovat židovská konkurence, přesedlali na citrusy, jejichž značka Jaffa Orange se dodnes používá. Jejich přínos a příklad pro budoucí izraelské zemědělství je nepochybný, věnovali se i budování cest, stavěli domy.

Když v roce 1917 obsadili Palestinu Britové, společenský dům v Saroně zabrali pro polní nemocnicí a ostatní budovy pro vojenské účely. Celkově 850 templářů bylo internováno v táboře v Egyptě, 270 z nich na zásah Červeného kříže později repatriováno do Německa, zbytek se směl vrátit do zničené a vyrabované Sarony. Díky odškodnému od Britů pokračovali osadníci v činnosti a začali se věnovat víc obchodu, který se rozrůstal vzhledem k tomu, že stoupal příliv židovských imigrantů do Palestiny (80.000 v letech 1920-1926), kteří potřebovali jejich služby a produkty. Zavedli parní lisy na olej a mlýny na mouku, otevřeli první hotel v zemi a lékárny v evropském stylu a vyráběli tak důležité výrobky jako bylo mýdlo, cement a také pivo.

Když v Německu nastoupili k moci nacisté, nová ideologie okouzlila nejdříve mladší a pak i některé starší templáře. Nejsou známa přesná čísla, ale vyvěšené vlajky s hákovým křížem, založení Hitlerjugend a další akce, vyprovokovaly Brity k internaci všech Němců, žijících v Palestině do několika osad včetně Sarony. Tam za čtyřmetrovým plotem s ostnatým drátem, čekali osadníci na svůj osud, kterým byla většinou Austrálie, kam byly odvezeni a kde čekali na skončení války. Ti, kterým se podařilo do Sarony vrátit, se stali kvůli své národnosti veřejným nepřítelem. Město Tel Aviv odkoupilo celou oblast, odkud se pouhé tři měsíce před vyhlášením nezávislosti Izraele podařilo Britům odvézt zbývající templáře do Německa a Austrálie. Když v roce 1948 skončil britský mandát, oblast převzala nově se tvořící izraelská vláda a armáda a začalo se jí říkat Ha-Kirya (Základna).

A právě oblast, kde dříve stály pouze zbytky templářského osídlení, prošla od roku 2008 ohromnou proměnou. Armáda ji opustila, změnily se dispozice staveb, které musely ustoupit rozšiřující se vozovce, ale pět domů, jež překážely, bylo přeneseno o kus dál a dalších 32 k nepoznání zrekonstruováno do původní podoby. V domcích byly otevřeny restaurace, kavárny, galerie, obchody známých značek, kolem zeleň, odpočinková místa, dětská hřiště, lavičky a v jednom z domů je muzeum, které přibližuje minulost vesnice. V těsné blízkosti vyrostly výškové obytné budovy s nákupní galerií a dokončuje se nejvyšší telavivský mrakodrap - Azrieli Sarona Tower. Bude mít 53 nadzemních podlaží a výšku 255 metrů. 

A jako v prvním článku o Tel Avivu opět musím konstatovat - i když rostou developerské projekty jako u nás, myslí se současně i na veřejný prostor kolem nich.

Sarona