Byla jsem na něj moc zvědavá, ale přišel covid a zbyly jen fotografie na webu. Ale jakmile to šlo, vydala jsem se za ním. A nezklamal mě.
I když u nás jízda vysokorychlostním vlakem (VRT) zní stále ještě jako hudba budoucnosti, v cizině tomu tak většinou není a můžete si vybrat, zda chcete cestovat rychle a pohodlně. Dále existují země, kde se na VRT intenzivně připravují a jsou dávno před námi. Například v Dánsku v roce 2008 vyhlásila vláda v rámci dlouhodobého dopravního zeleného plánu tzv. strategii Timemodellen čili Model jedné hodiny. Záměrem je docílit, aby vlakové spojení mezi čtyřmi největšími dánskými městy netrvalo déle než jednu hodinu, čehož se dosáhne zavedením vysokorychlostních tratí. V červnu 2019 byla uvedena do provozu první část Kodaň - Ringsted, další se připravují.
Vzhledem k tomu, že Dánsko důsledně pracuje na tom, aby do roku 2030 snížilo emise skleníkových plynů o 70 procent a do roku 2050 se stalo kompletně klimaticky neutrální, bylo už v roce 2014 rozhodnuto, že v zájmu zrychlení a zlepšení komfortu dopravy na nejvytíženější dálnici směrem ze severu do Kodaně (100 tisíc automobilů denně) a snížení uhlíkové stopy v ovzduší bude v rychle se rozvíjející oblasti u přístavu Koge pro pohodlí cestujících vybudována nová přestupní stanice, která povzbudí řidiče k tomu, aby zaparkovali automobil na P+R parkovišti a přestoupili do příměstských vlaků a autobusů a nebo nově do vysokorychlostního vlaku.
Byla vyhlášena mezinárodní architektonická soutěž, jejímž vítězem se svým návrhem futuristického dlouhého krytého mostu pro pěší překlenujícího dálnici i železniční tratě staly dva známé dánské ateliéry, které tentokrát spojily síly. COBE, jež má mimo jiné velké zkušenosti právě s trvale udržitelnými stavbami a podílí se na mnoha kodaňských projektech a DISSING+WEITLING, který se často zabývá mosty a designem.
Stanice nazvaná Koge Nord Station byla otevřena v červnu roku 2019 společně se zahájením provozu vysokorychlostní trati a její futuristický design jako by zval k cestě. Stříbrný hliníkem obalený had se vine v délce 225 metrů nad tratěmi i dálnicí, ale zároveň díky vnitřnímu dřevěnému obkladu z dubových latí a zaobleným tvarům působí velmi přívětivě a vstřícně. Architekti mysleli na to, aby čekající cestující byli chráněni před horkem i chladem a zbytečným slunečním zářením. Jižní strana hada je celá prosklená a nabízí zajímavý pohled jak na nástupiště, tratě i dálnici, ale i na okolní krajinu. (Samozřejmým požadavkem bylo, aby stavba nenarušovala okolí.) Oba okrouhlé konce jsou také celé prosklené, můžete se před nimi posadit na stupňovité sezení a pozorovat okolní krajinu.
Jak se dalo čekat, nádherná stanice přitahuje pozornost a stala se i turistickým lákadlem. Jak řekl architekt Dan Stubbergaard, zakladatel ateliéru COBE: "Navrhli jsme novou místní dominantu, která upozorňuje na to, jakým dynamickým vývojem prochází město Koge, které se nebojí inovací a jehož odvážnou povahu vyjadřuje právě nový most stanice a jeho okolní vybavení. Počítáme s tím, že se most stane také novou architektonickou atrakcí..."
A měl pravdu, turisté přijíždějí a pokoušejí se o co nejlepší záběr, což opravdu není jednoduché. Mě navíc zradila denní doba a zamračené počasí, mobil přece jen neumí zázraky. Nejdůležitější je ale to, že devět metrů široký vnitřek hada i přes svou rozlehlost působí díky zaoblenému stěnám a klidovým zónám mnohem intimněji. než normální železniční stanice a nabízí nadstandardní cestovní pocit.
Nakonec zbývá dodat, že stavba se dočkala několika ocenění a byla navržena na Cenu Miese van der Rohe.
