Špičková sbírka kubismu už jen měsíc

Největším objevem výstavy kubismu ze sbírek Západočeské galerie v Museu Kampa pro mě byla osobnost prvního ředitele této galerie Oldřicha Kuby, který systematicky vybudoval jednu z nejkvalitnějších kolekcí českého kubismu.

Největším objevem současné výstavy Kubismus ze sbírek Západočeské galerie v Plzni v Museu Kampa pro mě rozhodně byla osobnost prvního ředitele této galerie Oldřicha Kuby (1925-2000), který v průběhu let 1954 až 1985, kdy byl ve funkci, začal díky své sběratelské vizi a manažerským schopnostem cílevědomě a systematicky budovat jednu z nejkvalitnějších kolekcí českého kubismu.
V době obnoveného zájmu o českou avantgardu začal v šedesátých letech pro galerii programově nakupovat díla autorů českého kubismu. V centru jeho zájmu byl hlavně Bohumil Kubišta, jímž byl fascinován tak, že zahájil cílenou akviziční kampaň, kterou nazval „Operace Kubišta“. Oslovoval soukromé sběratele, kteří zapůjčili Kubištova díla na jeho výstavu a postupně od nich nakupoval jeho díla. Patřili k nim například Olga Scheinpflugová, František Langer, František Muzika, Jan Zrzavý.
Stejně systematicky postupoval i u dalších osobností spojených s českým kubismem - Emila Filly, Otto Gutfreunda, Václava Špály, Josefa Čapka, Jana Zrzavého nebo Antonína Procházky. Pro galerii tak získal zásadní díla jako například Vzkříšení Lazara Bohumila Kubišty, Úzkost Otto Gutfreunda, Hlava starého muže Emila Filly, Tři ženy u vody Václava Špály, které je možno vidět na výstavě.
Jen díky jeho vytrvalému úsilí nedošlo v Plzni k plánované demolici objektu Masných krámů, který se po citlivé rekonstrukci stal krásným výstavním prostorem galerie. Bohužel jeho snahu o novou budovu galerie se mu nepodařilo naplnit a Západočeská galerie jako jediná krajská galerie výtvarného umění v ČR nemá z prostorových důvodů stálou expozici, což je námět, který by vydal na další post (viz první koment). Plzeňská sbírka je vystavována poprvé, ale bohužel právě z těchto důvodů ne na domácí půdě.
Velmi zajímavou částí výstavy je „koutek“ Otto Guttfreunda, který je věnován detailům ze života umělce, na jehož sbírku se zaměřila Meda Mládková.
Třešničkou na dortu výstavy jsou popisky u obrazů, které mj. uvádějí, za jakou cenu je galerie nakoupila a v případě známých osobností i od koho. Například Vzkříšení Lazara od Bohumila Kubišty (které má na rubové straně ještě jeden obraz) bylo nakoupeno v roce 1961 od pardubické zubní lékařky za 16 tisíc korun, zhruba jedenáctinásobek tehdejší průměrné mzdy. Dnes má podle kurátora a ředitele Západočeské galerie Romana Musila hodnotu 140 milionů.
V roce 2025 by se Oldřich Kuba dožil sta let a uplynulo 25 let od jeho úmrtí a tak se výstava stává nejen holdem českému kubismu, ale i tomuto jedinečnému člověku.
Velmi vřele doporučuji, výstava končí za necelý měsíc 1. 2. 2026. Pro informaci vkládám odkaz na komplikovanou přípravu nové galerie v Plzni.

Plzeň ukončila smlouvu na pozemek, nová galerie se U Zvonu stavět nebude