Neuvěřitelný poklad z neuvěřitelné výstavy

Před dvěma tisíci lety převážela starověká loď umělecké předměty nevyčíslitelné hodnoty. Majitel sbírky, osvobozený otrok Cif Amotan II, se ale nákladu nedočkal. Loď ztroskotala a její poklady zmizely. Až do roku 2008...

Nikdy v životě nezapomenu na pocit naprostého úžasu, když jsem letos v září vstoupila v Benátkách do paláce Palazzo Grassi a uviděla nárt a prsty obrovského černého kotníku. Čím víc jsem se přibližovala, bylo jasné, že patří osmáctimetrové černé soše bezhlavého obra, který drží v jedné ruce misku a jehož postava vyplňuje celou dvoranu tohoto nádherného paláce. A to byl jen začátek.

V roce 2008 byl na dně Indického oceánu u pobřeží Afriky objeven vrak lodi Neuvěřitelná, která před dvěma tisíci lety převážela náklad zlatých mincí, šperků, zbraní, uměleckých předmětů ze zlata, mramoru, bronzu, křišťálu, nefritu, malachitu a monumentálních soch. Deset let trvalo než byl celý poklad vyloven a zbaven nánosu korálů a mořských živočichů, kterými byl obrostlý.? Mecenáš, který financoval celý proces pátrání a obnovu všech artefaktů a natočil dokument o vyzvedávání pokladu z mořského dna, naplnil v květnu 2017 zachráněnými artefakty dvě rozlehlé budovy v Benátkách a vytvořil tak prakticky dvě nová historická muzea umění.   

Ten člověk se jmenuje Damien Hirst, výstavu nazval Treasures of the Wreck of Unbelievable (Poklady z vraku lodi Neuvěřitelná) a mnozí o ní říkají, že to je se svými 190 exponáty nejrozsáhlejší výstava, kterou kdy navštívili a zároveň i výstava roku. Už jenom umístění do dvou objektů podél Canale Grande - paláce Palazzo Grassi  a hal zrenovovaného objektu bývalé celnice Punta della Dogana, je zážitkem. Obě galerie patří nadaci Francoise Pinaulta, miliardáře a sběratele umění, mimo jiné vlastníka aukční síně Christie´s a procházet jejich prostorami znamená občas licitovat mezi tím, jestli sledovat vystavené umělecké předměty nebo se nechat pohltit atmosférou a okouzlujícími pohledy z okna na projížděcí čluny a modrý kanál.

Pokud jste si o výstavě nepřečetli něco předem jako já a pokračujete po shlédnutí úvodního reportážního videa s potápěči vytahujícími nálezy dál do výstavních prostor, postupně ve vás začnou hlodat pochybnosti. Trochu ještě věříte nálezům obřích mušlí, soch medúz i antických mramorových Venuší, které jsou jako téměř vše ostatní prezentovány ve třech verzích - první obrostlá barevnými korály, další očištěná od nich a třetí jako úplná kopie, ale když se k nim přiblížíte zezadu, uvidíte malé značky firmy Mattel, výrobce panenky Barbie. A pak už postupně jenom sledujete, jak si s vámi autor hraje, jak nechal ze dna moře vylovit i svůj autoportrét obrostlý korály, stejně jako Mickey Mouse a Transformers. Jako reakci na dnešní postfaktickou dobu, kdy pravda je těžce dohledatelná a začínáme pochybovat o všem, Damien Hirst kombinuje skutečnost s fikcí a nezbývá než podlehnout. Desítky popisků, které chytře kombinují odkazy na skutečná ztracená umělecká díla, sady zlatých antických mincí s neznámým jazykem, který vytvořil, příběh bájného Achilleova štítu. Občas vás opravdu zmate jako třeba když uvidíte dvě obrovité lebky Polyphema, kyklopa, který ohrožoval hrdiny Homérovy Odyssey. Popis říká, že jsou z mramoru a podle odborníků patří mamutovi. Otvor v přední části podpořil vznik legendy o jednookém obrovi. Tato teorie ale skutečně existuje, jak se můžete přesvědčit ve skutečném přírodovědeckém muzeu... Celou výstavou vás provázejí podobné informace, kdy je kombinována historická skutečnost s fikcí, někdy více, někdy méně. Všechno je velká hra s desítkami vtipných detailů jako například jméno majitele pokladu Cif Amotan II, což je v angličtině anagram pro I am Fiction (Jsem jen fikce).

Je to tak, všechny údajně 2000 let staré objekty, malby i modely jsou dílem "mecenáše", známého britského výtvarníka Damiena Hirsta (*1965). Jediné, co je zřejmě pravda, je jeho finanční účast na výstavě, o kterou se dělí se sběratelem svých prací a majitelem obou galerií Francoisem Pinaultem. Skutečná částka nebyla zveřejněna, ale tisku Hirst odpověděl, že financoval veškeré náklady, což ho stálo minimálně 50 milionů liber, instalaci a mediální náklady hradil Pinault. Nebylo by divu, kdyby zveřejněná částka byla větší, protože i když například "korály" jsou ve skutečnosti sice zhotovené z barevného bronzu, mezi exponáty je velké množství soch z carrarského mramoru, předmětů ze zlata nebo pozlaceno, v rozsáhlém oddělení drahých kamenů jsou všechny skutečné. Rozum zůstává stát nejen nad hodnotou, ale i nad tím, jak dlouho a kolik lidí se podílelo na výrobě a přípravě. I když je Damien Hirst považován za nejbohatšího žijícího umělce, náklady výstavy, která je považována na nejdražší v novodobé historii, musely být neskutečné.

Propíraný bulvárem i odborníky, Hirst, k němuž velmi dobře sedí popis "love it or hate it", vždycky provokoval. V roce 1988 v pouhých 23 letech vystavil ve vitríně londýnské galerie hnisající kravskou hlavu plnou červů a much jako symbol věčného koloběhu života, kdy náhoda rozhodne o přežití. A náhoda rozhodla v tomto případě i o jeho osudu. Návštěvníka výstavy, známého reklamního magnáta, miliardáře a sběratele Charlese Saatchiho oslovila jeho imaginace tak, že mu nejen vystavil bianco šek na ještě nevytvořené nové dílo, ale stal se jeho mecenášem a za miliony dolarů začal vykupovat jeho sochy a instalace. V roce 1992 následovala snad nejznámější akce, kdy Hirst představil svou proslulou instalaci s obrovským tygřím žralokem ve formaldehydu nazvanou Fyzická nemožnost smrti v mysli někoho živého. V roce 1993 získal první mezinárodní úspěch na Bienále v Benátkách a o dva roky později už měl prestižní Turnerovu cenu. A i když ke svému vyjadřování používá kontroverzní prostředky, nečiní tak nikdy samoúčelně. 

V posledních deseti letech se dost hovořilo o možném Hirstově vyhoření, komercializaci, přehlcenosti trhu jeho dílem, stálé recyklaci jeho prací a tím pádem i o snížené hodnotě. Tento pocit však právě letos na jaře Damien Hirst vyvrátil otevřením své výstavy nazvané Treasures of the Wreck of Unbelievable (Poklady z vraku lodi Neuvěřitelná), která je většinou považována za jeho triumfální návrat a důkaz toho, že ještě stále umí překvapit.

Ještě poznámku nakonec - i když používám přítomný čas, výstava bohužel včera, 3. prosince 2017, skončila. 

Damien Hirst Treasures