Nejlepší film roku?

Na plátně končí Velký Marty s Timothée Chalametem, můj první film od jednoho z bratří Safdiů a také první film v životě, který mě doslova fyzicky vyčerpal. A nemůže za to jeho délka 150 minut.

Na plátně končí Velký Marty (Marty Supreme, USA 2025), můj první film od jednoho z bratří Safdiů a také první film v životě, který mě doslova fyzicky vyčerpal.

Nemůže za to ani tak délka 150 minut (i když nějaké bych ubrala), jako nabušené obrazy a zvraty, které neustále vyžadují vaši pozornost, hlučné hádky židovské rodiny, kde mluví jeden přes druhého (Scorsese se svými Italy to fakt není). Kamera je výborná, soundtrack s osmdesátkovými hity také, Timothée Chalamet si zahrál nejdramatičtější a nejlepší roli své prozatímní kariéry, bohužel jinak pro mě velké ale.

Film je založen na příběhu mladíka Martyho Mausera, který pracuje v roce 1952 jako prodavač obuvi na Mahattanu, přespává u známých a je jednoznačně přesvědčen o své výjimečnosti coby hráče stolního tenisu, což chce završit vítězstvím na mistrovství světa v Japonsku, tolik „něžná“ anonce. Nechci spoilovat, ale jak se děj začne odvíjet, zjistíte, že se díváte na barvité příběhy ze života člověka, který sice hraje výborně stolní tenis, ale ke kterému si nemůžete najít cestu (aspoň já ne). Nezodpovědný podvodník, lhář, ubližující egoista, predátor, který si zdůvodní každý podraz, prostě necharizmatický týpek, jehož vystihuje výraz z recenze na ČSFD „kterému by každý s chutí plivl do ksichtu“. Viděla jsem na plátně různé typy bad guys, ale vždycky se našel moment, kdy jsem je chápala, tady mě nepřesvědčil ani konec.

Abych jen nehaněla, najdou se i originální a komediální momenty, výtečně je scénograficky a kostýmově vystižena atmosféra newyorských 50. let, vztah k Japoncům, obsazení zahrnuje zajímavé neherecké typy a chameleon Chalamet si zaslouženě kráčí pro Oscara. Jen bych u filmu, který vám nedá vydechnout, očekávala kratší stopáž, bylo by to ku prospěchu věci. A asi bych doporučila jít na něj do menšího kina, které nemá tak dynamický zvuk jako multikina, normálně mi nevadí, ale tady to bylo chvílemi o život.

Pochybuji, že se ve mně film ještě uleží, momentálně mám divný pocit prázdna, přesto, že recenze jsou nadšené a dokonce mluví o „mladém, nerozvážném snílkovi“. A co vy?

Foto: Vertical Entertainment