Zlato, smích a promarněná lekce

Donald Trump pozval do Bílého domu mužský hokejový tým USA. A jen tak mimochodem zmínil, že „bude muset“ pozvat i ženský hokejový tým.

Přestože ženský tým vyhrál zlato už o tři dny dříve, Trump naznačil, že by to mužům mohlo být „na obtíž“. Jeho zdráhání pozvat ženský tým je jasným signálem, že jejich úspěch považuje za méně důležitý, i když je objektivně stejně hodnotný.

Mužský tým se tomu smál a tím Trumpův postoj fakticky legitimizoval – že vítězství žen není nic, co stojí za respekt.

Sportovní gesta někdy dokážou víc než politické projevy. Mužský tým měl jedinečnou šanci ukázat světu, jak vypadá skutečné sportovní chování.

Tomu se říká promarněná příležitost. Kdyby totiž američtí hokejisté uznali úspěch svých kolegyň, mohli dát dětem na celém světě jasný vzkaz:
ve sportu záleží jen na tvrdé práci, odhodlání a vytrvalosti. Ne na pohlaví. Navíc ženský tým má stejný počet zlatých olympijských medailí a získal je v mnohem kratším čase – mužský hokej je olympijským sportem od roku 1920 a ženský hokej od roku 1998.

A místo toho – smích a pozdější smazaná videa. Ze strachu z negativních reakcí, ne ze skutečného přesvědčení. To ukázali ve chvíli, kdy se uvolnili a nehlídali své reakce. Stejný sport, stejná olympijská medaile, stejné vítězství. Ale některá vítězství prostě nejsou „tak důležitá“.

Olympijské zlato je stejné. Ale uznání vyžaduje odvahu. A tu v ten moment mužský hokejový tým USA nepředvedl.