Trump: umění nejednání

Donald Trump je zvláštní osobností, zejména pokud jde o jeho komunikační styl, chování a vystupování na veřejnosti.

Trump vykazuje narcistické rysy: přehnané sebevědomí, ve svých představách je výjimečný, nejlepší a neomylný, všemu rozumí nejlépe. Pocit vlastní důležitosti, velikášství, grandiózní projevy, nízká tolerance na kritiku (kdo není se mnou, je proti mně) – kritici jsou pro něj nepřátelé a lháři, patří sem i zveličování svých výkonů, snění o úspěších a potlesku davů, chce být středem pozornosti, na práva druhých zapomíná. Pokud narazí na odmítnutí nebo odpor, může být až agresivní a i z maličkosti umí udělat pekelnou scénu.

Trumpova rétorika je manipulativní: používá jednoduchá a emocionálně nabitá sdělení a tím je srozumitelný širokým masám, opakuje slogany (“Make America Great Again“). Polarizuje společnost: rozděluje na my
a oni. Mobilizuje tak své příznivce, vytváří v nich pocit vzájemné sounáležitosti a z ostatních dělá nepřátele státu. Místo věcné argumentace shazuje protivníky a útočí na ně (přezdívky jako např. „Crooked Hillary“, „Sleepy Joe“, „Little Marco“).

Jeho reakce jsou impulzivní, v debatách může ztrácet kontrolu nad emocemi. Dává najevo, že on má absolutní moc a pravdu, jeho vedení je autoritářské. Jeho názory a potřeby mají přednost před respektem k ostatním. Výrazná gestikulace a tvrdé výrazy pomáhají zvýšit jeho přesvědčivost a přitažlivost jako „silného vůdce“. K takovým politikům tíhnou lidé tíhnou zejména v nejistých časech, protože jim dávají pocit,
že bojují za jejich zájmy.

Zkušenosti s médii má. Už před svým vstupem do politiky byl celebritou díky reality show „The Apprentice“ (od r. 2004, 15 sezón), což mu dalo obrovskou publicitu. I když čelí veřejně skandálům, místo omluvy jde do protiútoku – to vzbuzuje dojem, že je nezdolný. Jeho podnikání mělo mnoho problémů, dokonce zbankrotoval (6x). Přesto se mu podařilo vytvořit obraz úspěšného miliardáře.

Kombinuje charisma, jednoduchou a útočnou rétoriku, ovládání médií
a schopnost působit na emoce lidí a manipulaci s davem. Své soupeře udržuje v nejistotě – nikdy nevíte, co očekávat. Realitu ohýbá dle potřeby. Pro normální smrtelníky je vyjednávání jemná hra strategie, kompromisů a trpělivosti. Trump na to jde jinak – jeho styl připomíná v jednu chvíli spíše pubertální hádku na Facebooku než sofistikovanou diplomacii a vzápětí je jako rozhovor se zlobivým batoletem. Přesto (nebo právě proto) si získal masy. Politickou debatu promění ve školní dvorek a čeká, kdo se rozbrečí jako první.

Vše řeší stylem přišel jsem, viděl jsem, urazil jsem. Trumpismus se dá shrnout do 4 bodů:

1. Když tě někdo kritizuje, uraz ho.
2. Nikdy nepřiznávej chybu.
3. Vytvoř si vlastní realitu.
4. Vždycky se tvař jako vítěz, i když jsi prohrál.

Donald Trump změnil pravidla hry v americké politice a dokázal oslovit miliony voličů, kteří se cítili přehlíženi. Jeho přístup k ekonomice, mezinárodní politice a domácím otázkám ovlivnil směřování USA a ukázal, že i outsider může uspět v nejvyšších patrech moci. Kéž by to bylo varováním pro některé politiky.