Střední třída - vymírající druh

Kdysi dávno, v jedné zemi uprostřed Evropy, žila byla střední třída. Měla dům, dovolenou, spoření na penzi a psa. Dnes má složenky, kontokorent a permanentní úzkost.

Střední třída byla kdysi znakem jistoty. Nebyla ani bohatá, ani chudá – prostě tak akorát. Měla svůj byt, někdy dokonce dům, jezdila na dovolenou do Chorvatska a na Vánoce si mohla dovolit koupit dětem lego i babičce nový tlakový hrnec.

Ale pak přišla inflace, ceny bydlení vyletěly do nebes a energie začaly být dražší než šampaňské v první třídě letadla.
A střední třída? Ta začala mít pocit, že místo na dovolenou pojede maximálně na výlet do supermarketu.

Střední třída byla vždycky taková šedá eminence společnosti. Nevyčnívala, ale držela stát (a ekonomiku) pohromadě.
Držela hubu a kasu. Pracovala, volila, platila daně, posílala děti do školy.

Dnes se však střední třída stává ohroženým druhem.
Kdo do ní vlastně ještě patří? Ten, kdo má práci? Nebo ten, kdo má tři?
Ten, kdo má vlastní bydlení – nebo ten, kdo má jen odvahu si ho pořídit?

Hranice se stírají. Propad je rychlý. A do střední třídy dnes spadají i profese, které kdysi patřily do vyšších pater.

Politici střední třídu milují. Obzvlášť před volbami.
Slíbí jí všechno možné – ale po volbách se láska mění v tichý rozchod.
Zůstávají účtenky.

A tak střední třída maká.
Na vlastní budoucnost, na budoucnost svých dětí – a na splátky.
Na politickou angažovanost už jí nezbývá moc času.
Přesto to byla právě ona, kdo držel stát pohromadě.
Neviditelná, ale nepostradatelná.

Možná se blíží doba, kdy budeme společnost opět dělit jen na bohaté a chudé. A střední třída? Ta skončí v učebnicích dějepisu jako ztracený fenomén 21. století.

Ale naděje umírá poslední – třeba se ještě najde někdo, kdo pochopí, že bez silné střední třídy se společnost rozpadá jako domeček z karet.

Do té doby si střední třída bude dál počítat, jestli jí po zaplacení všeho zbyde na kávu v kavárně. A když ne, tak aspoň na tu instantní doma. Protože i malá radost je v dnešní době velká věc.

Proč je ohrožení střední třídy nebezpečné pro politiky?

Střední třída je páteří společnosti, tichým pilířem demokracie a jistoty.
I když poslední dobou má spíš skoliózu z neustálého ohýbání se pod dalšími složenkami.

Neprovokuje, nekřičí a věří, že poctivá snaha má smysl.
Je to právě ona, kdo nese na bedrech daňový systém, podporuje veřejné služby – a často právě ona volí s rozvahou.

Jenže dnes se tato skupina ocitá v ohrožení.
A s ní i stabilita, kterou kdysi zaručovala.

Politici jí v projevech vzdávají hold – ale když přijde na činy, zůstává často bez povšimnutí. A to je chyba. Protože střední třída není jen ekonomická kategorie – je to společenský stabilizátor.

Když ztrácí jistotu, víru v budoucnost a pocit bezpečí, nevzniká jen ekonomický problém. Nastává pohyb – směrem k frustraci, k deziluzi a nakonec i k politickému radikalismu.