Dar z nebes… temného webu

Kdysi, v zemi právníků a zákonů, se stal zázrak. Na účet Ministerstva spravedlnosti doputovala miliarda. Nebyl to výnos z přehnaně zpoplatněných soudních kolků ani zbytek rozpočtu po digitalizaci justice (ha, to jsme se zasmáli).

Ne. Byl to dar. Prostý, čistý, takový biblický.

A od koho? V podstatě od takového českého Robina Hooda. Jen s tím rozdílem, že místo lesa měl serverovnu, místo luku klávesnici – a místo chudých obdaroval… stát.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek měl srdce na dlani – a rozum někde jinde. Na otázku, odkud ten dar pochází, odpověděl s odzbrojující upřímností: „Nevím. Neptal jsem se.“ Taková je to čistá a naivní duše. Inu, detektivka z ministerstva: případ uzavřen dřív, než mohl být otevřen.

To, že peníze přišly z peněženky propojené s nechvalně známým drogovým tržištěm Nucleus, je samozřejmě jen detail. Vždyť kdo by dnes ještě zkoumal, odkud přichází kryptoměna, že? Bitcoin přece nezná hranice – a evidentně ani paragrafy.

A že NCOZ mluví o praní špinavých peněz? No prosím vás! To je jen taková jejich profesní deformace. Jako by snad každý, kdo někdy prodával drogy přes internet, byl automaticky podezřelý. Kde se vytratila presumpce neviny?

Ministr tvrdí, že po tolika letech už přece není důležité, odkud peníze jsou. Co oči nevidí a uši neslyší, to paragraf nebolí. Zdá se, že v justici se zrodila nová definice spravedlnosti: když je to pro stát, tak je to
v pořádku.

Ale koneckonců – nejde jen o peníze. Jde o důvěru. Důvěru ve stát, který by měl být garantem zákona. A pokud se jednou někdo zeptá, jak se miliarda z drogového tržiště ocitla na účtu Ministerstva spravedlnosti, odpověď bude jednoduchá:
Protože se nikdo neodvážil zeptat na to jediné, co mělo zaznít jako první – odkud ty prachy sakra jsou?