Chvála zlatokopek

Zlatokopka: mistrovský stratég s vynikajícím instinktem. Od zlatokopek by se mohlo mnoho žen učit. Vědí, že finanční nezávislost je v dnešním světě klíčová.

Jsou trpělivé a jdou si za svým cílem. Nestydí se žít podle svých pravidel. Jsou sebevědomé a znají svou cenu. Nepochybují o sobě.

Jsou mnohem chytřejší než většina žen. Samozřejmě je nádherné jít do vztahu na 100 %. Ale není moc vztahů, které vydrží i za 10, 20 let. A počáteční pobláznění vyprchá. Ano, vím – vás konkrétně se to samozřejmě netýká. Vám se něco takového nemůže stát. A pak je tu množství vztahů, kde žena zůstane sama s dětmi, protože se otci dětí už nehodí do nového života. Bez majetku, bez zajištění a se směšnými alimenty. Do vztahu šla naplno (láska je láska) a nemyslela na zadní vrátka (ublížení fňukající otcové prominou a dají si odchod).

Třeba taková Anča. Kdyby na zadní vrátka myslela, chtěla by alespoň předmanželskou smlouvu. Kdyby byla chytrá, nenechala by nemovitost napsat jen výhradně na manžela/partnera jako jediného vlastníka. Možná byla záloha na nové bydlení uhrazena z výhradně jejích naspořených peněz? A i z jejích peněz (ano, z těch společných peněz) se nyní splácí hypotéka na tuto nemovitost. Tak jak je možné, že při rozchodu musí po 15 letech odejít z kdysi vysněného domova jen s osobními věcmi? A ten muž, kterého nyní vůbec nepoznává, tvrdí, že dům je jen a výhradně jeho?

Zlatokopky jsou institut patriarchální manipulace. Přirozeně se vyvinuly a společenský systém je připravil na to, aby si vydobyly svůj kus bohatství a majetku v systému, který je doslova postavený na jejich podceňování a využívání. Viděly kolem sebe příliš příkladů, že když si nebudou počínat chytře, tak konec nebude dobrý (pro ně).

Fuj, co to je za nečisté úmysly, hlásá společnost. Ale zlatokopky nejsou vynálezkyně tohoto fenoménu. Zlatokopky jsou produkt společenských poměrů. Žena se jako zlatokopka nerodí, žena se jí v průběhu času stává (ne všechny, no jo). V patriarchálních společnostech, kde jsou ženy dlouhodobě podhodnoceny a nemusí mít vždy stejný přístup k bohatství, zdrojům a rozhodovacím pravomocem, se mohou některé ženy rozhodnout využít svou krásu, atraktivitu nebo schopnosti manipulovat jako formu strategické obrany. Ano, můžete je nazývat povrchními (dává nám to pak lepší pocit, že), ale taková zlatokopka nebude za 15 let nepříjemně překvapená jako Anča a nebude začínat znovu od nuly. Kdepak, ta to má v hlavě srovnané.

Ve světě, který je veskrze patriarchální, se nelze divit, že ženy hledají partnery, kteří mají peníze. Jak jinak by měly samy sebe navigovat tímto systémem? Systémem, který nás všechny učí (a je to tak většinově tiše přijímáno), že ženy jsou „těmi, kdo se mají starat“, „těmi, kdo se mají obětovat“. Jak by to vypadalo, kdyby šel na ošetřovačku chlap? Ne, Pepo, ty se nehlaš, že to děláš. Dokud to nebude halb und halb, tak se to nepočítá.

Patriarchát vlastně říká, že ženy jsou hodnotné pouze v rámci estetických a sexuáních standardů. Zlatokopky se pouze naučily používat jeho vlastní pravidla proti němu. Jsou to pragmatické ženy. V rámci daných struktur se snaží najít cestu, jak dosáhnout stability a kontroly ve světě, který jim nabízí omezené možnosti. Ať už jde o ochranu před ekonomickými nejistotami, aspiraci na lepší životní standard nebo lepší společenský status.

Minimálně bychom mohly učit alespoň naše dcery používat více rozumu před uzavřením svazku. Třeba v tom smyslu, že předmanželská smlouva se stane něčím normálním a ne zvláštností. Samozřejmě, že předmanželskou smlouvu nikdo nepotřebuje (fuj – taková nedůvěra), ale nezapomínejte – v průběhu let se situace může změnit. V nejhorším ji nevyužijete, ne?

A jak říká moje známá: „Muž tvrdící, že ženám jde jen o peníze, nemá zpravidla ani ženu, ani peníze.“