Ve stínu "flákance": Zrodila se ve Sněmovně nová předvolební či povolební koalice?

Že poslanci začali po Novém roce chodit do práce si díky nezařazenému Lubomíru Volnému všiml asi úplně každý. Ještě před tím nicméně proběhlo zajímavé hlasování, které kvůli této aféře tak nějak zapadlo. Rýsuje se nová koalice?

Minulé úterý se Miroslav Kalousek vzdal po 22 letech svého poslaneckého mandátu, když se vyjádřil, že si nepamatuje, že by předvolební kampaň do podzimních sněmovních voleb začala záhy po Novém roce. Jelikož v těchto volbách nebude kandidovat považuje za racionální odejít již nyní. Sněmovna povstala a tleskala. Že se předvolební kampaň rozjela na plné obrátky, se ukázalo ještě téhož dne při hlasování o návrhu senátní verze zákona o evidenci skutečných majitelů.

Senátní verze zákona o evidenci skutečných majitelů zaručovala, že uchazeč o veřejné dotace či zakázky musí státu přiznat svoji skutečnou identitu, že se nemůže například schovávat za anonymní akcie. Jednalo se tedy o jasný protikorupční návrh, který však nebyl přijat. Protikorupční vládní koalice složená z poslanců ANO a ČSSD se ponejvíce hlasování zdržela, někteří poslanci ANO hlasovali dokonce proti tomuto návrhu. Nakonec nejlépe toto hlasování charakterizuje následující tabulka:

Přítomno bylo 175 poslanců, ke schválení senátní verze tak bylo zapotřebí 88 hlasů, pro byli Piráti, KSČM, ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a dva nezařazení poslanci, celkem 76 poslanců. Ke schválení tohoto protikorupčního návrhu zákona tak scházelo pouze 12 hlasů. Poslanci SPD se hlasování zdrželi, při tom právě jejich hlasy mohly rozhodnout o tom, že tento zákon bude schválen v senátní verzi. Také není příliš jasné, co se na této verzi nelíbilo čtyřem poslancům ANO, Pavlu Plzákovi, Milanu Ferancovi, Petru Sadovskému a Karlu Turečkovi. 

Že by to mělo něco společného s holdingem Agrofert, který stejně jako ostatní firmy může žádat o dotace bez toho, aby odkryl skutečnou majetkovou strukturu? Senátní verze zákona o evidenci skutečných majitelů, která by zlepšila vymahatelnost zákona, tak neprošla jenom kvůli poslancům hnutí ANO a SPD. Při tom si troufám říci, že kdyby se hlasovalo na začátku funkčního období této Sněmovny, tak by zákon v senátní verzi měl šanci projít. Nyní se ale hraje již o podzimní volby do Sněmovny, a tak se okamurovci z SPD zřejmě přidali k babišovcům z ANO, a zdrželi se hlasování.

Je to možný zárodek nějaké předvolební nebo povolební spolupráce? Hnutí ANO a SPD mají k sobě blízko v otázkách migrace a migrační krize, naopak se rozcházejí v přístupu k Evropské unii. Společným rysem obou hnutí je také to, že mají poměrně malý úspěch v Senátu. Hnutí ANO v posledních senátních volbách ztratilo, a SPD, pokud vím, nikdy žádného senátora ani nemělo. Není tedy divu, že se ani jednomu hnutí Senát jako pojistka demokracie příliš nelíbí a senátní verze zákonů nepodporují nebo shazují ze stolu.

Pokud se jedná o přístup k Evropské unii, Andrej Babiš svoji vládu charakterizoval jako proevropskou, nicméně v poslední době v souvislosti s koronavirovou krizí Evropskou unii několikrát kritizoval. Nelíbí se mu například pomalý proces schvalování vakcín nebo jejich pomalé nakupování, tvrdí, že kdyby Česko nebylo Evropskou unií přibržděno, byli bychom s vakcinací mnohem dále. Může se stát, stejně jako mnohokrát v minulosti se stalo, že Babiš otočí a stane se vzhledem k Evropské unii mnohem rezervovanější.

Prezident Zeman po volbách pověří zástupce nejsilnější strany (hnutí), která volby opanuje a získá v Poslanecké sněmovně nejvíce mandátů. Dvojkoalice (Piráti, STAN) a trojkoalice SPOLU tak budou mít nejspíše smůlu. Podle posledního průzkumu by tyto dvě zmíněné volební formace mohly ve volbách získat dohromady přes padesát procent hlasů. Hnutí SPD má stabilně kolem 10 procent a hnutí ANO kolem 25 procent. Do voleb je sice ještě daleko, může se leccos změnit, ale zdá se, že pokud Miloš Zeman pověří sestavením vlády Andreje Babiše jako vítěze voleb, tak jeho dva pokusy na sestavení vlády můžou velmi snadno selhat a nová vláda nebude ani do konce tohoto roku...