Ad kácení stromů III. díl ( opět to bohužel musím psát sem ).

Důvodem proč byly akáty vykáceny je možná to, že trnovník akát je Agenturou na ochranu přírody a krajiny ( AOPK ) zařazen mezi invazivní druhy ( jako např. bolševník či křídlatka ). Zcela zničí původní bylinný podrost a dál se šíří kořenovými výmladky. Na druhou stranu je to medonosná, středněvěká dřevina, takže není doporučována zcela nekompromisní likvidace. Stanovisko AOPK je zde :

http://portal.nature.cz/publik_syst/nd_nalez-public.php?idTaxon=39205

A ještě fotka s požerky škůdců, v tomto případě tesaříků. To nejsou kalamitní škůdci jako např. lýkožrout. Naopak zvyšují biologickou diverzitu, stejně jako tu a tam ponechaná souška.

Všechno jednou končí, aby nové povstalo z popela toho starého.

Nejen stromů je škoda, ale brownfieldy poukázané v tomto druhém příspěvku se vě městech rozlézají čím dál více. V plzni jim odpovědní pracovníci říkají ČERNÉ SKVRNY NA TVÁŘI MĚSTA a tyto něevidují.

Záme na jejich oživení je nulový a přitom se platí statisíce měsíčně za jejich "správu"

Je důležité bránit vzniku podobných odpadů, ne následně utrácet miliardy na jejich "zlehčení"

Pane autore, tento blog vypadá zajímavě. Ale chci se vrátit k Vašim předchozím dvěma blogům, kde jste neotevřel diskusi.

1. Jak stát ekologicky likviduje stromy... II. díl - o ořezu podél silnic nižších tříd. Jistě jste si všimnul, že se jednalo o přestárlé ("zababčené") ovocné stromy, které každý sadař už dávno vyřezal. To, že byly odřezány jen směrem do vozovky, jejich kvalitu nesnižuje, protože žádná není tak jako tak. Problém, který musím uznat, jsou vzrostlé javory ( příp. jasany, jeřáby) podél podhorských silniček. Proti jejich kácení se zvedla kritika v čele s takovými osobnostmi jako V. Cílek a kácení bylo zastaveno. Daní, dle mě přiměřenou, je několik tragických střetů ročně při autonehodách.

2. Jak stát ekologicky likviduje stromy... I. díl. Zde se jedná o železniznice. Jistě jste si vědom, že pád stromu ( či větší větve ) na elektrické vedení nebo kolejnice může způsobit havárii. Navíc jde většinou o krátkověké dřeviny z náletu ( břízy, osiky ). Že se zde vyřezává i keřový nárost, je opět z důvodu bezpečnosti např. při evakuaci. A nebojte, on sám brzy samovolně doroste.

V prvé řadě jde o neodborné zásahy, kdy se zbytečně kácí mladé stromy daleko od tratě...neodbornými řezy se riziko, že nějaká větev spadne naopak zvyšuje, protože spodní větve ji nemohou zachytit, čili se tím vytváří vyšší riziko, že se někomu něco stane, atd. V druhé řadě se jedná o způsob likvidace, kdy se pálí pneumatiky, k pálení se používá benzín, a tím vzniká ekologická zátěž, jak pro ovzduší tak pro zeminu, jejíž vyřešení si žádá desítky tisíc korun.

Z každého spáléného ohniska je třeby odtěžit zhruba 30 až 40 cm zasažené toxické zeminy, navést novou zeminu nebo nějaký substrát,rašelinu atd. náklady na jedno spáleleniště odhaduji tak na dva tisíce korun...při tom počtu několika desítek spálenišť to jsou desítky a stovky tisíc korun. Sám jste si asi všiml, že v popelu bylo velké množství žluté barvy, která ukazuje na přítomnost síry. Do ovzduší muselo uniknout mnoho oxidů nejen uhlíku ale i síry, na blízká pole a na lidi v přilehlé obci.

Jedná se ekologickou katastrofu, která se dá sanovat jenom za použití velkých finančních nákladů. A já jsem přesvědčen o tom, že se sanovat musí. Do spodních vod budou prosakovat nebezpečné toxické látky, atd. Jedinou možností je zeminu odtěžit.

K tém vašim náletům. Existují mobilní štěpkovače, které si s nálety hravě poradí, není třeba nic pálit...Stát by měl lidem zajistit důstojné pracovní podmínky a nedělat z nich nějaké bezprizorní muklácké ropáky...