Automobilový průmysl spása nebo zkáza české ekonomiky?

Ve čtvrtek se v Mladé Boleslavi jednalo za účasti předsedy vlády Sobotky a ministrů o budoucnosti tohoto pro Českou republiku klíčového odvětví. Zúčastnění vidí budoucnost v inovacích, digitalizaci a elektromobilitě..

Automobilový průmysl je nepochybně tahounem české ekonomiky a zejména českého exportu, zaměstnává více než sto tisíc lidí a v poslední době se mu rekordně daří, v uplynulém roce bylo u nás vyrobeno skoro jeden a půl miliónů aut, z nich drtivá většina byla osobní a letošní leden zaznamenal opět další rekord, když bylo vyrobeno skoro sto třicet tisíc automobilů. Výroba tedy roste a aby se současný růst zachoval i do budoucna přidají se nové technologie, inovace, elektromobily a tím se do deseti let údajně můžeme dostat až na produkci dvou miliónů za rok, ale skutečně je to tak snadné?

Bohužel, tak snadné to opravdu není. Je třeba se zamyslet i nad dalšími jednoduchými čísly automobilového průmyslu, která mluví dosti jasně. Z celkového počtu 1.34 miliónu vyrobených osobních automobilů se u nás prodalo něco málo nad sto tisíc aut, zhruba 104 tisíc, tedy asi 7.7% z celkové výroby. Zbytek, tedy celých 92% míří za naše hranice, a v tom je právě možné vidět největší zranitelnost automobilového průmyslu u nás. Světové trhy se velice rychle mění a pokud například přijde menší recese, může to negativně ovlivnit českou výrobu aut.

A nemusí to být jenom světová recese, mohou to být i geopolitcké změny, embarga, zákazy vývozu, či prostě jenom nasycení poptávky, které výrobu aut sníží. Pokud jde o elektromobily a inovace, zdá se, že nejvíce ze všech si výrobu těchto aut přejí právě výrobci a nikoliv sami motoristé. Výrobci zkrátka potřebují hlavně vyrábět, aby jim neklesaly tržby, potažmo zisky, takže se vlastně začínají vnucovat s něčím, o co nikdo velký zájem nemá. A jsou připraveni se podílet i na vybudování sítě dobíjecích stanic, aby ta elektromobilita konečně za něco stála.

Někdo za tím skutečně může vidět pokrok, inovace a ekologii a někdo zase ale přesný opak. Elektromotor je mnohem jednodušší než spalovací motor, byl taky vynalezen o dost dříve, takže vydávat toto za inovace je trochu překrucování historie, a neobstojí ani fakt, že se jedná o ekologicky čisté řešení, protože jak známo pomyslný výfuk elektromobilu je v komínu tepelné či jiné spalovací elektrárny.

Obávám se, že za všemi těmi inovacemi se ve skutečně skrývá pouze automobilové loby a že budeme svědky toho, že elektromobily dostanou různé daňové a další úlevy od vlády, jenom proto, aby automobilky dále kumulovaly zisky, už se uvažuje dokonce o vyhrazených jízdních pruzích jako mají autobusy či taxíky, o parkování zdarma na placených parkovištích, atd. 

Velký problém je v tom, že jsou v České republice oblasti, které jsou na automobilovém průmyslu přímo závislé a není to jenom Mladá Boleslav, Kolín nebo Nošovice, kde se auta kompletují jsou to i průmyslové oblasti, kde se vyrábějí jednotlivé komponenty a je velice tristní, že jsou i takové průmyslové zóny, kde se vyrábějí pouze a jenom komponenty do aut a nic víc. A v tom je samozřejmě značné riziko, protože se může stát, že v případě klesající zahraniční poptávky se bude muset zavřít více továren najednou.

Průmyslové zóny jako takové jsou vůbec velkou otázkou, ale zdá se, že jsme si na ně zvykli a politici se jimi dneska už dokonce chlubí, takže například Petr Bendl je dodnes hrdý na to, že ještě jako primátor Kladna dokázal vyřešit problém nezaměstnanosti, který vznikl po uzavření uhelných dolů tím, že nechal právě jednu takovou zónu vybudovat a pokud vím, tak díky diverzifikaci, kdy se tam vyráběly hračky Lego nebo díly do mobilních telefonů, se tato průmyslová zóna udržela dodnes a stále se hlavně díky dánskému výrobci barevných plastových kostiček rozvíjí.

Jako protipól této průmyslové zóny lze označit průmyslovou zónu Triangle u Žatce, kde by měla vyrůst jedna z největších investic u nás za poslední dobu, jihokorejská společnost Nexen se zde chystá vyrábět pneumatiky, vtipné je celkem to, že zde sídlí i společnost Hargo, která pneumatiky naopak přeměňovala na gumový granulát, ale z důvodu nějakých machinací svou činnost musela ukončit, takže momentálně nezaměstnává vůbec nikoho. A další výčet společností vyrábějící pro automobilový průmysl je hodně dlouhý.

Tak například společnost Yanfeng vyrábějící výplně do dveří zaměstnává cca 1,500 lidí, německá společnost Gestamp vyrábí karosářské součásti do aut a zaměstnává přes čtyři sta lidí, japonská společnost Hitachi vyrábí elektronické komponenty a kabely do aut a zaměstnává čtyři sta padesát zaměstnanců, německá společnost Grammer vyrábí hlavové opěrky na autosedačky a zaměstnává přes osm set lidí, jihokorejská Kiswire vyrábí ocelová vlákna do pneumatik, a japonská Neturen vyrábí ocelové pružiny do aut, anebo španělská Gonvarri vyřezává pro automobilový průmysl kovové součástky.

A dalšími společnostmi, které plánují výstavbu a výrobu pro automobilový průmysl jsou Schambeck, a již zmíněný Nexen, který by měl v polovině tohoto roku začít s výstavbou a do roku 2021 by měl zaměstnávat na 1,500 lidí. Když k tomu ještě připočtu například nedalekou japonskou továrnu Koito, která vyrábí světlomety a zaměstnává téměř celou tisícovku lidí a Pelzer vyrábějící další plastové komponenty do interiérů, tak se dostávám již k celkem vysokým číslům, která jsou úzce navázána na automobilový průmysl...

A v tom je docela velký problém, protože tučná léta mohou vystřídat léta hubená a zasáhne to najednou tisíce a tisíce lidí, kteří budou rázem bez práce. Svět se stává značně nestabilním prostředím a s ním i jeho trhy, takže do budoucna se stálý růst nedá nijak zajistit. A potom zde může být pořádný problém, daleko větší než například uzavření dolu Paskov společnosti OKD, který zaměstnává "pouze" cca 1,600 horníků.

Vláda stejně jako prezident stále mluví o inovacích a produktech s vysokou přidanou hodnotou, kterou automobil bezesporu má, ale je s podivem, že ve výše uvedených továrnách jsou platy dosti podprůměrné s nástupním platem kolem sedmnácti tisíc hrubého. A některé se dokonce potýkají s nedostatkem zaměstnanců ve výrobě. O tom, jak to vláda s tou vysokou přidanou hodnotou myslí vážně, svědčí nejlépe investice Amazonu u Prahy, což je bez jakékoliv přidané hodnoty pouhé překladiště zboží...

Vsadit všechno na  jednu kartu se nemusí vyplatit, obzvláště když u nás končí jenom necelých osm procent z vyrobených aut.  Místo takzvaných inovací a vnucování se zákazníkům s něčím, o co ve finále ani nemají zájem, by bylo v tomto nestabilním prostředí lepší zaměřit se na větší výrobní diverzifikaci, omezení levného dovozu a na národní soběstačnost, o čemž bohužel nikdo ve veřejných funkcích příliš nemluví.