Paulo Coelho, světoznámý brazilský autor a mé první setkání s ním. Vlastně druhé. Kdysi jsem se pokoušela číst Alchymistu – jeho nejznámější a nejopěvovanější dílo. Bohužel neúspěšně. Knížka na mne tehdy byla příliš těžká a já čet
X+Obal audioknihy Poutník
Dnes, po poslechnutí Poutníka musím říci, že ještě asi nenastal ten správný čas. Tato audiokniha pro mě byla zatím největším oříškem. Vybrala jsem si ji a opravdu jsem se na ní těšila, ale buď si já a pan Coelho opravdu nejsme souzeni nebo ještě nejsem duševně natolik zralá, aby mi jím psané řádky přinášely kdovíjaké moudré sdělení nebo dokonce radost. Nevím. Nicméně i přesto se pokusím krátce přiblížit příběh nazvaný Poutník – Mágův deník.
Hlavní postavou je sám autor, tedy Paulo Coelho, který se vydává na starodávnou pěší pouť do města Santiago de Compostela, známou také jako Svatojakubská pouť, aby získal meč, který mu byl pro přílišnou pýchu odepřen při slavnostním rituálu ezoterického řádu RAM (R=Rigor - přísnost, A=Amor - láska, M= misericordia - milosrdenství).
Během putování se Paulo dozví, že právě absolvuje jednu ze čtyř cest, a sice „cestu meče“. Další ze čtyř cest je pouť do Říma zvaná jako „cesta hole“, potom také pouť do Jeruzaléma aneb „cesta grálu“ a tou poslední je tajná cesta. Ten, kdo jí projde, nesmí o ní nikomu říci.
Paulo do Santiaga de Compostely neputuje sám, na jeho pouti ho doprovází Petrus. Přítel, učitel a rádce, který mu byl vlastně „přidělen“, aby ho kromě jiného učil praktikám RAM – např. cvičení semene (představ si, že jsi semínko, prodírající se hlínou ke slunečním paprskům, rosteš, rosteš, až jako člověk napínáš své tělo do výše), cvičení rychlosti (pomalou chůzí člověk pozorněji vnímá své okolí, ubíhající krajinu a lidi, které potkává), cvičení krutosti (převést negativní myšlenku v reálnou bolest na vlastním těle) nebo rituál posla (podvědomě si představ svého posla, se kterým můžeš promlouvat).
Při dlouhém putování čeká na Paula – poutníka mnoho překážek, zkoušek ale i pochopení a uvědomění. Kromě jiného se setká s démonem, zjistí, že při cestě za určitým cílem není důležité myslet jen na onen cíl, ale člověk si má všímat také samotné cesty.
Ke konci pouti Petrus Paula opustí a ten absolvuje poslední část „cesty meče“ sám. Dochází mu, že už ví, jak s mečem naloží. Je rozhodnutý bojovat dobrý boj, ale dojde si skutečně až pro onen cíl? Získá svůj meč?
Audioknížka vyšla ve vydavatelství Tympanum a celou ji načetl Jan Hyhlík. Nemůžu si pomoct a vím, že se opakuju, ale já snad budu vybírat audioknížky podle interpretů, protože právě výběr hlasu, který Vás celým poslechem provází je aspoň podle mě, polovina úspěchu. Nemám nic proti panu Hyhlíkovi, má krásný a takový příjemně vážný a důstojný hlas, ale poslech v jeho podání mě nebavil. Všechny postavy vyzněly stejně nebo hodně podobně a celý příběh se nesl v jedné či dvou tóninách (nevím jestli je to tak správně, ale jak jinak to popsat? No snad mě chápete...).
Přišlo mi to prostě celé takové utahané a občas jsem se musela držet, abych přehrávač nevypla. Ano, možná to bylo i samotným dějem románu... nicméně podobné pocity jsem měla i u přednesu pana Jiřího Samka, který načetl Saturnina a tam to rozhodně obsahem nebylo.
Na výběru interpreta prostě „setsakramentsky“ záleží! Proto, pokud se některé z vydavatelství rozhodne pro nové zpracování Poutníka, prosím dejte si záležet na výběru hlasu a celkovém způsobu přednesu. Díky!
