Jméno Marta Davouze znám. Jak tato dáma vypadá, vím také. Zřejmě ještě z doby, kdy to byla Marta Železná – manželka tehdejšího šéfa nejsledovanější televizní stanice u nás. Viděla jsem ji asi na nějaké jejich společné fotogra
X+Obal audioknihy
Audioknížku Dům v Bretani jsem zaznamenala nedávno a protože jsem se zrovna chystala na dovolenou, zdála se mi jako ideální společník na válení u moře. Nemůžu ale říct, že tím rozhodujícím impulsem byl obal, ačkoliv právě ten bývá prvním a velice důležitým aspektem, který budoucího posluchače buď zaujme nebo dokonce odradí. Obal není nejhorší, ale žádná hitparáda to také není. Barevná malba moře s útesy, zátoka s loďkou a domek. Důvod proč u mě vyhrála právě tato audiokniha, byla moje zvědavost. Touha dozvědět se jakým stylem Marta Davouze píše, jaká je, zda má opravdu o čem vyprávět a natěšená jsem byla také na výkon Daniely Kolářové v roli vypravěče.
K obsahu jen stručně ( je toho totiž tolik, že by se mi to nechtělo rozepisovat, ani kdybych musela J). Autorka se po rozvodu stane hrdou majitelkou velkého středověkého domu na francouzském venkově, ačkoliv francouzsky umí pouze pár základních slov. Pozná tu svého druhého manžela „námořníka“, se kterým dům následně opravují a zvelebují. Pořídí si kachny, ovce, slepice, kočku, psa, dokonce i páva a ze zakladatelky Centra Franze Kafky, publicistky a knižní redaktorky, zvyklé žít v milionové Praze se v 65ti letech stává farmářka, chovatelka, architektka, designérka, stavební dozor a v neposlední řadě hoteliérka. Docela slušná změna! Navíc v zemi, jejíž jazyk, zvyky i náturu místních obyvatel poznává postupně, krůček po krůčku. Spousta příhod a vtipných situací vzniká právě i díky této neznalosti.
Vyprávění ale není jen o Bretani, kde se autorka usadila. Záživnými historkami jsou třeba ta o plavbě na slavné lodi Queen Elizabeth s anglickými důchodci; o rodinné oslavě v Praze u příležitosti autorčiných narozenin, kde se sejde celá její rozvětvená rodina včetně bývalého manžela a jeho nové rodiny; o nákupu nového auta, pro které je nutné dojet až do vzdáleného Cannes nebo vzpomínky na autorčinu redakční praxi a čtení nejrůznějších rukopisů.
Ani nevím jaký hlas autorka má, nikdy jsem ji mluvit neslyšela, ale hlas Daniely Kolářové mi k vyprávění seděl báječně. Při popisování jednotlivých příhod jsem byla jejich součástí a některé jakoby mi sdělovala kamarádka u vína, na terase toho středověkého francouzského stavení. Tím spíš mě nemrzelo, když jsem otevřela oči a ležela na kamínkové pláži u Jaderského moře, nebo když jsem deštěm uvězněná na hotelu právě díky příběhům paní Davouze utíkala od nepřízně počasí do malebné Bretaně. Tu francouzskou pohodu přibližuje i zvolená hudba znějící jako spojnice mezi jednotlivými kapitolami.
Jak sama autorka vysvětluje, neměla při psaní Domu v Bretani žádné přehnané představy o tom, jak díky ní bude slavná nebo snad dokonce pohádkově zbohatne, spíše jen doufala, že někomu zlepší náladu a třeba i zkrátí dlouhou cestu vlakem nebo v mém případě autobusem. Prostě a jednoduše ideální audioknížka na dovolenou.
A ještě pár nezbytných informací nakonec. Audioknihu Dům v Bretani nakladatelství Mladá fronta vydalo Tympanum. Žijeme dnes v elektronickém světě a i když se vůni tištěné knihy nic nevyrovná, proč si občas nenechat příběh vyprávět tak, jako když jsme byli malí, no ne?
