Třetí a poslední díl trilogie o Helence Součkové se jmenuje Darda a již tradičně je namluvena bezkonkurenční Bárou Hrzánovou. Kdo snad neví o jaké trilogii je tu řeč, tak pro připomenutí – první díl, kdy se nám Helenka představuje
X+Přebal audioknihy
Pro nastínění Helenina stavu si půjčím větu Báry Hrzánové, kterou pronesla v reportáži při natáčení této audioknihy: „Helenka Součková je dospělá, zralá, inteligentní žena. Mladá, krásná, hebká, svěží a žádoucí.“ Kromě toho je Helena taky vdaná, za Jindřicha Dardu, ale to už jsem zmiňovala a má dvě dospívající děti – Bertu a Vaška, kterému ale neřeknou jinak než Kuk a to, protože když byl malej, tak místo kluk, říkal kuk a tak mu to už zůstalo.
Heleně je pětačtyřicet a je herečka. Že si pamatujete, jak v Budžesovi tvrdila, že herečkou nikdy být nechce? No, vždyť to známe všichni – člověk míní a Pán Bůh mění… Ale abych se dostala k ději.
Helena Součková tu nevystupuje jako smyšlená knižní postava. Já když jsem audioknihu poslouchala, tak mi přišlo, že celou dobu poslouchám kamarádku. Že celou dobu sedíme někde v kavárně a povídáme si. Teda spíš Helena povídá. Vyprávěla mi o problémech a životních kotrmelcích, které sice dnes a denně potkávají miliony „normálních“ lidí všude po celém světě, ale ona mě do každé té situace dokázala vtáhnout tak, jako bych ji prožívala s ní.
Pro představu zmíním náhlý rozpad manželství, který samozřejmě otřese všemi členy rodiny, dále výchovu a vypořádání se s pubertálními výlevy dětí , taky hromadící se napětí mezi kolegy v divadle – tedy na pracovišti, které jednou musí vyvrcholit v ostrou výměnu názorů, do toho samozřejmě nezapomínejme na zdravotní problémy, protože ty přicházejí ruku v ruce s nalomenou psychikou a nesmíme vynechat ani srážku s blbcem, v Helenině případě tedy s „vykutálenou“ cikánkou. To by, myslím pro nastínění stačilo.
Na druhou stranu musím říct, že tak jak jsem se v některých chvílích smála u Dardy, tak jsem se snad u žádného jiného dílu z téhle trilogie nesmála! Nebudu tady jmenovat jednotlivé úseky, protože Vás nechci připravit o překvapení, ale řeknu jenom, že Jůliiny příběhy fakt stojí za to! A je to tu zase. Jenom si na některý z nich, zvláště teda na jeden, vzpomenu, musim se smát. A už se mi vybavuje další část Helenina vyprávění, u které jsem se opravdu od srdce chechtala – nazvala bych jí „česnek“.
Prostě a jednoduše – Darda rovná se dokonalost. Já vím, s tímhle slovem se má zacházet opatrně, ale když já si nemůžu pomoct. Já to tak prostě mam! :)
Jo a abych nezapomněla, jako bonbonek na dortu Vás na samém konci čeká v, jak jinak než osobitém podání Báry Hrzánové i … a neřeknu to, jen si pěkně Dardu kupte a zjistěte si to sami! ;)
