Tentokrát začnu fakty. Povídková kniha Strašná nádhera vyšla v roce 2012 a její oficiální popis zní: "...nová kniha povídek vypráví o tom, že touha po lásce nesouvisí s věkem..."
V pořadí už jednadvacáté dílo známé spisovatelky, s
X+Obal audioknihy
Tak jako se liší názory lidí na politiku, módu, sport, hudbu, literaturu, liší se myslím i názory na Halinu Pawlowskou samotnou. Někteří ji nesnáší a pokaždé když na ni v rozhovorech dojde, nešetří kritikou nebo se dokonce rozčílí. Jiní se jí zastávají, chválí její tvorbu, obdivují její smysl pro humor a hlavně tu její schopnost zasmát se sama sobě! Nejsem ve fanklubu HP (ne, nemyslím teď Harryho Pottera, protože v jeho fanklubu jsem :), ale ani mi tato dáma nevadí. Její pořady nevyhledávám, ale když už se mi naskytne možnost si ji poslechnout, ráda se dozvím co hrozného se stalo té či oné kamarádce nebo jakou radou se mám řídit, pokud chci být vysoká, chytrá a ztepilá.
Audioknížka Strašná nádhera čítá třicet čtyři povídek s názvy jako To sako ti sluší!; Nebuď sama sebou; Hnůj zdarma; Jíst, meditovat, milovat; Labutí rybníček; O punčocháčích v mechu; Jíst, meditovat, milovat! V Toskánsku! nebo Útěk před erotikou.
Jsou to opravdu milé povídky o lásce a touze v různém věku, o přátelství, rodině, psech, jídle, cestování a nechybí samozřejmě ani vypjaté, avšak vtipné historky.
Když Halina vypráví o jídle a slunečném Toskánsku, opravdu tam s ní jste. Ležíte na pláži, opravdu před sebou na stole vidíte ty dobroty, které popisuje a zvlášť v těchto hnusných mrazivých a sychravých dnech si nadáváte, proč posloucháte zrovna o slunci, moři a teple, když víte, že minimálně další měsíc si ho neužijete. Ale pak se zase zaposloucháte do příběhu jedné autorčiny kamarádky, která se po letech má sejít se svým milencem, pečlivě se na schůzku připravuje, neopomene návštěvu vizážisty, kadeřníka a nasouká se do nových šatů, posloucháte a čekáte na veselou pointu a ačkoliv se po jejím prozrazení třeba nepopadáte za břicho nebo se smíchy neválíte po zemi...i tak se Vám na tvář vloudí úsměv.
Někdy stačí i jen dobře vybrané peprnější slovo umístěné na správné místo příběhu a z průměrné povídky je vtipná "storka". A právě tohle je, myslím klíčem úspěchu povídek a příběhů z knih Haliny Pawlowské, protože ona prostě psát umí a ví, kdy a jaké slovo kde použít.
Takže nechte všechny předsudky o ní stranou, zapomeňte, že v tom či onom pořadu se smála moc nahlas a Vás to štvalo. Vymažte si na chvíli z hlavy všechny ty její rady, které Vám přišly trapné. Uvařte si dobrou kávu nebo si nalijte své oblíbené víno, dejte si nohy na stůl a jen tak relaxujte při poslechu Strašné nádhery. Třeba se na chvíli přenesete do míst o kterých autorka s nadšením vypráví a možná, že Vás to narozdíl ode mne potěší, protože aspoň na chvíli utečete tomu odpornému zimnímu počasí, které nás každý den přesvědčuje o tom, že nejlepší to maj fakt medvědi. Usnou si a prochrápou celou zimu, což musí být strašná nádhera!
Krásně mi na konec vyšlo spojení, které tuhle recenzi i uvozuje, ale já jsem tahle dvě slova pojala v trochu jiném významu než autorka. A co tedy vlastně ta Strašná nádhera znamená pro Halinu Pawlowskou? To už budete muset zjistit sami.
