Pokud budete v Berouně na vlakovym nádraží potřebovat použít záchod, počítejte se zdržením u obsluhy, která tam vybírá "záchodný".(Hmm, dobrý slovo :) To asi budu odteď používat...)
Za použití toalety zaplatíte 8 korun. Pokud půjde člověk sám a bude mít ty drobný přichystaný, no problem. Ovšem komplikace přichází, pokud chcete zaplatit za dvě děti, a sice kluka a holčinu.
Místo činu: Vlakové nádraží BerounEvka Gusmanová První problém je spočítat kolik osob vlastně na ten záchod jde. Podotýkam, že záchody jsou vedle sebe a ten pán, co to tam hlídá, sedí v místnosti, která propojuje chodby obou toalet, takže vidí na obě strany. Jak by to taky mohl obsluhovat sám, že ano :) Po několikerém ujištění, že budete platit za dvě děti, protože teď tu prošel jenom jeden kluk a jenom jedna malá slečna a Vy nepotřebujete, už lovíte 16 korun z peněženky. Vyberete padesátikorunu, menší nejsou. Nenapadne Vás, že by to mohl být problém, vždycky se dá přece dopočítat, aby Vám vrátili správně. V hlavě Vám mezitím šrotuje - šestnáct a čtyři je dvacet a třicet je padesát - vrátí mi 34,-Kč. Pohoda. Pro Vás, ale co obsluha? Tak pán vypadá, že už tu nějakej ten pátek dělá, tak to má zmáklý. Pak se ale pohne a Vám padne zrak na plnej popelník a otevřenýho lahváče vedle na stole. A jsme doma! Proto nechápal, když jste mu vysvětlovali, že platíte za dvě děti, kluka a holku. Neni zpomalenej, je opilej. No, nebudu to zdržovat. Chvíli pán zkouší počítat sám, kolik Vám má na 50 korun vrátit(bavilo mě ho sledovat jak na ty drobný skoro ani nevidí) a po chvíli na Vás houkne: "Tak kolik chcete?" a v ruce drží čtyři desetikoruny. "No, 34 korun. 34 a 16 je 50, ne?!" Odpovíte mu a už Vám utíká koutek. Chlápek hrábne znova na tácek s kovem a podá Vám 35,-Kč se slovy: "Na, vemte si to." A z jeho pohledu odtušíte, že víc než abyste už šli, ke štěstí nepotřebuje :) Tak poděkujete a se smíchem odcházíte s dětmi zpátky na vlak. Nakonec byl ten pán vlastně milej. No, řekněte kdo Vám dneska vrátí o korunu víc? Jenom tenhle berounskej hajzldědek! :)
