Jak se Jeroným zamiloval - ironický příběh o nadrženém mamlasovi V.

Jak si jeden ženatý chlap v kritickém věku myslel, že našel osudovou životní lásku, a proč se mu to nevyplatilo.

Přešel k podrobnému líčení svého vzdělání a práce v redakci. Pochlubil se, že vystudoval mediální komunikaci a žurnalistiku na filozofické fakultě a že pracuje pro prestižní týdeník. Pouze zamlčel, že mu byla přidělena rubrika hobby, zejména lokální výstavy holubů a králíků, a referování o akcích dobrovolných spolků, včetně spolku na ochranu tiplic a spolku na záchranu jednoho starého, a tudíž práchnivého pařezu. Místo toho si ostentativně povzdechl, že investigativní novinařina je nikdy nekončící řehole a že mu jde prakticky permanentně o život kvůli rozkrývání kauz kolem vysoce postavených zkorumpovaných politiků.

Dagmar podotkla, že se nediví, že Jeroným vydělává takový balík, protože jeho záslužná, byť nebezpečná práce evidentně náleží do nejvyšší ligy novinařiny. Poté se k němu důvěrně naklonila a jakoby spiklenecky nadnesla, že Jeroným patří do přesně takové příjmové skupiny, pro které je vhodné investování do cenných papírů. Hned ale hádala, že Jeroným už to dávno ví a v investování se vyzná, a tak mu neříká nic nového. Jistě si je vědom, jak výhodné to je a jaké benefity to přináší.

Jeroným se zastyděl, že nevyzná, ale nahlas neřekl nic a důležitě přikyvoval. Dagmar nicméně sama iniciativně pokračovala. Zeptala se, zda preferuje spíše akcie nebo dluhopisy. Jeroným moc netušil, o čem mluví, tak plácl, že akcie. Dagmar ho pochválila a usoudila, že v tom případě Jeroným také ví, že akciovým trhům se daří setrvale dobře a že investování do akcií je absolutně bezpečné.

Jeroným to nadšeně potvrdil, stejně jako by potvrdil, že Země se otáčí kolem měsíce, kdyby si to Dagmar přála. Ta mu v tu chvíli nabídla, že by mu zprostředkovala co nejlepší profit. Podala mu vizitku. Tam bylo napsáno:

Dagmar Šmejcová

Finanční poradkyně

Česká všeobecná peněžní banka

Nejlepší banka na trhu

Jeronýma potěšilo, že by měl ženu, která se perfektně vyzná ve financích a pracuje pro jednu z nejprestižnějších bank. Zhodnotila by mnohonásobně jeho úspory. S nechutí si vzpomněl na svoji manželku, která po něm chce, aby si peníze společně užívali, dokud jsou zdrávi. Samé divadlo (jakoby nestačilo tam zajít jednou za pár let), večeře nebo oběd v restauraci každý měsíc a k tomu dvě dovolené s dětmi ročně – letní a ještě zimní.

S obdivem hleděl na Dagmar, jak široké má znalosti a poznatky z finančního sektoru, jak moudrá je její filozofie. Řekla peníze, které nemáš k dispozici, jsou peníze, které neutratíš. Ano, problém je, že oni s manželkou dosud měli peníze k dispozici! Mnohem chytřejší je se všech peněz zbavit, předat je odborníkům a nechat si jen na to nejnutnější. Vždyť, jak také řekla Dagmar, jedině tak peníze pracují a samy si na sebe vydělávají.

Posvátně svíral vizitku. Paní je určitě inženýrkou, má univerzitní vzdělání jako on. Možná studovala i v zahraničí. Nebo tam byla na studijní stáži. Na vizitce však žádný titul neviděl. Nicméně tak nějak automaticky předpokládal, že žena musela na takovou pozici, kdy je odpovědná za manipulaci s vysokými částkami peněz, vysokoškolské vzdělání mít. Řekl si, že zřejmě v bance není zvykem tituly před jména uvádět, aby si lidé bez titulu nepřipadali méněcenní, a zeptal se přímo, jakou vysokou školu vystudovala. Zajímalo ho, jestli ekonomickou fakultu nebo finanční matematiku například na fakultě aplikovaných věd.