Krásná loď měřící kolem 100 metrů na délku plula s nákladem za svým cílem do přístavu v Rudém moři. Nedlouho poté, co kapitán odešel do své kajuty se náhle ozval silný náraz. Loď najela plnou silou na útes Abu Nuhas a začala se potápět.
Loď se potápěla zhruba 6 týdnů, takže posádka se stihla zachránit :). Kapitán tehdy ani netušil, kolik peněz svým opuštěním kapitánského můstku vydělá Egyptu. Rok co rok se sem sjíždějí skupiny rekreačních potápěčů, aby v rámci "Safari" navštívili i vrak lodi Ghiannis D.
Při proplouvání potopeného vraku se znovu a znovu vynořují otázky, proč po kapitánově odchodu z můstku loď změnila kurz a namířila si to přímo na útes, pečlivě značený v námořních mapách.
Od roku 1983 uplynulo už dostatek času na to, aby si lidský výtvor obydlela mořská fauna a flora. Loď je porostlá korály, houbami a sasankami, a její strojovnu obývají hejna průhledných sleněných ryb. Pravou lahůdkou jsou celkem zachovalé lodní toalety, kterými můžete směle proplouvat.
K vidění jsou i Kanici červení a loď zvenčí "oďubují" pruhovaní a celkem již ochočení Kněžíci. Nejzachovalejší je zadní část lodi s impozantním komínem a jeřábem ve tvaru otočeného hranatého U.
Útes Abu Nuhas je pohřebištěm lodí. Nedaleko od Ghiannis D leží starý dřevěný vrak lodi Carnatic, potopený kolem roku 1869.
Pokud poplujeme ještě více vlevo od Ghiannis, narazíme na další dvě lodě (Chrisoula K a Kimon M). Povídá se, že v hloubce kolem 90 metrů pod Kimon M leží pravděpodobně loď Seastar. Ohledně přesných názvů některých z těchto lodí probíhají čilé diskuze.
Krásná a tajemná je Chrisoula K, která vezla náklad italské dlažby. Na svou poslední plavbu vyplula v roce 1981. Po dvou dnech na můstku se kapitán rozhodl si konečně jít odpočinout, a velení převzal někdo z posádky.
A to byla opět tatáž chyba, která poslala ke dnu Ghiannis D. Chrisoula najela ve velké rychlosti přímo na útes. Náraz utrhl příď, která ještě několik let ležela nahoře na útesu Abu Nuhas. Dlaždice určené pro saúdskoarabský přístav tedy nedorazily na místo určení a místo toho tiše odpočívají na dně moře. Nejspíš diky tomu získaly daleko větší popularitu, a zároveň prošly testováním použití v extrémních podmínkách.
Za vidění zde stojí nákladový prostor do kterého přes nosnou konstrukci a kulatými otvory v ní proniká světlo, a který je posetý onimi věhlasnými rozházenými dlaždičkami. Atmosféra lodi je neopakovatelná. Dno lodi se nachází v hloubce 27 metrů. Na levoboku je k vidění zachovalá strojovna se třemi obrovskými dieselovými motory vyrobenými firmou MAN.
Možná se zeptáte, jaký je rozdíl mezi takovým pohřebištěm lodí a klasickým vrakovištěm? Není obojí tak nějak jen skládka starého haraburdí? Rudé moře je plné života, který je schopný během nedlouhé doby obydlet každý metr potopené lodi, a postupně ji proměnit v krásnou zahradu, plnou barev. Ryby nacházejí ve vracích útočiště a svůj domov. Proplouváte kolem vraku, a s pocitem že jste na návštěvě si říkáte - tohle že bylo dříve lidí?
Fotografie: Erika Pospíšilová
