Všední příběh o jedné exekuci, která popírá zdravý rozum a u které krev vře vztekem a bezmocí. Jeden chybný postup úředníka a dlouhé bezmocné trápení jedné důchodkyně.
Vždy když se objeví nějaký článek o exekucích, tak se taky najde nějaký debil schvalující současný stav brutálně likvidačních exekutorských praktik. Nedělejte dluhy a exekuce se vás nebudou týkat. Za následujícím exekučním příběhem ovšem nestojí žádné dluhy, žádné ručení ani nezaplacené pokuty. Je to příběh úřednické chyby, zvůle a naprosté lidské bezmocnosti. V sousedství žije jedna důchodkyně, která vedla u soudu nějaký majetkový spor. O co se soudila, není až tak důležité. Soud prohrála na všech stupních. Od okresního až po nejvyšší soud. No to se prostě stává. Když už prohrajete soud, tak musíte uhradit náklady řízení. Potud je situace naprosto v pořádku a nelze nic namítnout. Problém pro naši důchodkyni nastal ve chvíli, kdy soud zaslal platební příkaz, ve které byla stanovena částka nákladů řízení se stanovením lhůty pro zaplacení. Jistě jste už někdy nějaký úřední dopis dostali a tak jistě víte, že je nějaká lhůta pro vyzvednutí poštovní zásilky a pak je taky nějaká lhůta pro zaplacení stanovená soudem. Naše důchodkyně měla našetřeno pro případ, že by spor nevyhrála a tak po převzetí předmětné zásilky uhradila v plné výši několik desítek tisíc korun soudních nákladů. V jejím případě jí to stálo veškeré úspory, které měla. V této chvíli obvykle příběh končí. Všichni zúčastněni splnili svoje závazky jakkoliv finančně bolestivé a život jde dál.
To by ovšem na příslušném soudě nesměla sedět horlivá úřednice, která současně s výměrem nákladů na soudní řízení vystavila návrh na exekuci příslušné částky formou postupného strhávání z důchodu. Důchodci obvykle peníze nemají a tak proč ztrácet čas že? Tento návrh na exekuci byl promptně odeslán správě sociálního zabezpečení, která prakticky obratem vyhověla a začala strhávat několik tisíc korun měsíčně. To vše se odehrálo za těch pár dní, než si naše zmíněná důchodkyně vyzvedla dopis a částku uhradila. Když ji za pár dnů přišel dopis oznamující exekuci na již uhrazený dluh, tak si myslela, že stačí zajít na soud předložit ústřižek složenky o zaplacení a celá věc bude vyřízena. No nebylo tomu tak. Byrokratická mašinérie byla už jednou uvedena do pohybu a nedá se jen tak jednoduše zastavit. První překážka nastala ve chvíli, kdy odpovědná úřednice soudu byla na nemocenské. Nikdo to za ni tu vaši exekuci vyřídit milá paní nemůže. Musíte počkat, až se vrátí do práce. Nemoc trval něco přes měsíc. Po návratu do zaměstnání se naší důchodkyni velmi omlouvala za nedopatření a slibovala okamžitou nápravu formou dopisu pro správu sociálního zabezpečení. Říkáte si v pořádku. Sociálka dostane dopis rušící exekuci a věci budou zase normální. Není tomu tak. Pro správu sociálního zabezpečení exekuce pořád běží a již šest měsíců strhává několik tisíc korun z vypláceného důchodu.
Na úředníka správy sociálního zabezpečení si nemůžete jít jen tak dupnout. Máte možnost tam jen zatelefonovat nebo napsat dopis. Každý měsíc po stržení peněz naše důchodkyně volá na sociálku, že měla opět neoprávněně strženo několik tisíc korun a každý měsíc dostane ujištění, že to bylo naposled a peníze jí budou vráceny. Přijde další výplatní termín důchodu a s ním další stržená částka díky dluhu, který nikdy nenastal. Můžete říci, že se nic neděje. Vždyť jí ty peníze sociálka vrátí. Jenže je to důchodkyně, která má svůj důchod vypočítaný na desetikoruny, aby ji to vyšlo na inkaso a aby neumřela hlady. Několik tisíc korun chybějících v tak napjatém rozpočtu je téměř likvidační záležitost. Exekuce byla nařízena bleskově v řádu dnů. Náprava nespravedlivého stavu trvá již šest měsíců a konec v nedohlednu. Příběh budiž ponaučením pro dementy obhajující současný stav exekucí. Nemusíte nikdy nikomu dlužit jedinou korunu a stejně se problémům s exekucí nevyhnete. Zbývá jen bezmoc a vztek nad úřednickou zvůlí, netečností a jednáním nad kterým zůstává rozum stát.
