- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
bezva čtení
poprvé jsme jeli do Primorska stopem, pak také vlakem, ale ne ve spacím vagoně -jenom místenky
bylo to bezva, ale v 70 letech
Romane, byl jsi pokračovatelem cestovatele Holuba, s kterým jsem necestoval, ale viděl jsem o něm zajímavé filmy
Jo, něčím takovým jsem chtěl vždycky být Díky Horste
Cesta je cíl, česká Bobina a ruský Sergej, oblíbené to mašinky epochy ČSD. Krásně se četlo, v rychlosti jsem si projel to, co jsem si ještě neprojel. Do Budapešti vlakem ano, Rumunsko a Bulharsko jsem kdysi absolvoval busem zn. Škoda RTO
Díky Jene za "spolujízdu" O rto bude zmínka příště!
Moc hezky se mi četlo, díky. Ve Varně jsem byla autobusem a tak jsem o tom, jak to bylo s dětmi v Rumunsku jen četla. Asi měli naši řidiči správné pokyny, projeli jsme hladce a já byla děcko, tak jsem to nedokázala vnímat.
Ale vlak je lepší než autobus, dlouhou cestu se zastávkami v krásných místech bych si klidně dala.
Díky Jano Tohle v podstatě tak bylo. Projetí apokalyptickou, přitom nádhernou zemí a sledování z relativně bezpečné perspektivy vagonu. Dnes za něco podobného(např. v Africe) lidi platí nehorázný prachy a přesto je leta do předu vyprodáno...
Romane, já bych tak zase někdy cestovala vlakem - někam hodně daleko. Naposledy jsem jela v létě Praha-Tábor-Praha, ale to není ono. Díky za cestovatelskou romantiku a laskavý humor!
Díky Pavlo Láká mě cesta do Vladivostoku po Transsibiřské magistrále. Už jsem o tom párkrát slyšel. Musí to být úžasné a ani ne moc drahé
Jitko, díky za návštěvu. Hezkou neděli!
Romane... musím sem za tebou a musím ti říct a jak to Rumunsko zůstává v té hlavě stejně z té cesty nejvíce, Jeli jsem tam tenkrát s mým dědou a babi volhou
( můj blog o Antonínech) Volha obsypaná dětmi jak bonbon vosami, natahují ruce, strašná chudoba... a pak jsem museli zastavit na přejezdu... a s těmi kameny nelžeš... jeden to nepochopí... čekaly ty děti na dárky vyhozené z vlaku a lítaly tam na oplátku kameny... Jeli jsem přes Fagaraš tenkrát...
těším se příště... jo a vlak a okýnko jako otvírák...chlapi milí, dráhy se modernizovaly.. a proto vznikly plechovky. zdravím tě
Radko zdravim a díky za návštěvu! Rumunsko z bezpečné perspektivy vagonu - super! Dodnes mám z něj ale respekt a cestám tam se snažím vyhnout, na rozdíl od např. Albánie(již několikrát) a Afriky...Jinak kamennou palbu jsme zažili i na kanoích na Hronu...
Romane, jak jinak než že jsem opět se díky Tobě podívala za hranice Díky
Ty se Jani díváš za hranice, já před chvílí zase do Tvoji jistě dobré duše