tuknul jsem nominaci na blogera roku, pac se diky tvejm textum a fotkam casto a rad vydavam cestovat, Romane....

To mě moc těší Marku. Když se mnou někdo cestuje virtuálně, není to taková fuška, jako když opravdu. Ale s radostí zvu i na to!! Díky za hlas:)

Perfektní! Konečně jsem se k tomu dostala - je to trochu delší, ale hezké

Prosím pěkně, je taky něco, co pan Enders neumí?

Pískat

Pěkně pojaté pojednání a zase mám jeden výlet, kde jsem nikdy nebyla

Jani, díky za nakouknutí

Romane, super

Díky Ivo

Jo, sever má veliké kouzlo.

A taky jsem kdysi našel v Norsku houby

Díky za návštěvu a komentář Jene!

Romane, moc pěkný!

Jitko, díky za čtení a komentář!

Krásné fotky i text, Romane. Díky za výlet

Honzo, rádo se stalo, když to stačí i takto...

Díky za moc zajímavý článek, a také zajímavé fotky a čtivé podání. Musím přiznat, že přesto že jsem "doma", tu oblast mám daleko méně projetou než Vy, byl jsem tam dvakrát, po prvé v roce 1979, to ještě nebyla silnice z Narviku do Kiruny, tak se muselo jet vlakem, pak 2004, ale jenom Kiruna, Abisko a Gällivare, no a pak Narvik, Lofoten,(česky Lofoty - což seveřanům, abych pravdu řekl, dost "drásá uši") a Bodö. V Abisku jsme si dali výšlap, sice nás tam pěkně pokousali komáři a taky jsme dost zmokli, ale donesli jsme si hromadu krásných křemenáčů (na takové super kousky sem v mé rodné vlasti nikdy nenarazil), že takové krásné houby rostou až nad polárním kruhem by člověk ani nevěřil. Možná se tam na stará kolena ještě jednou vydáme, žena chce vidět polární zář a tak to by chtělo v zimě do Abisko nebo ještě lépe Riksgränsen. Pokud má člověk štěstí na počasí, tak má léto nad polárním kruhem takové zvláštní, téměř mystické kouzlo.

Díky Dane! Moc nechybělo a mohl jsem být už znovu v Kiruně. V pátek mi volal známý, že filmaři něco točí v Kiruně a potřebují dopravu, ale muselo by se jet hned teď!! No, a to bylo v tu chvíli neproveditelné. Nakonec jsme jeli jen do Krkonoš Takže snad Dalarna v červenci

Romane, Skandinávie je překrásná - připomněl jsi mi, že jsem tu byla před pětadvaceti lety s podobnou bandou cyklistů - dobrodruhů. V těch kopcích jsem leckdy plivala duši a nakonec jsem i duši píchla předposlední den před návratem do Česka - na naprosté rovině kdesi v Oslu. A náhradní jsem u sebe samozřejmě neměla. Prostě osel v Oslu.

Dík Pavlo:) S náma můžeš jet a když píchneš, tak tě naložíme i s kolem

krasnykrasnykrasny! diky

Marku díky!