- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Uprimne lituji toho, ze se Karlovi nepovedla myslenka zachovani alespon rakouske strany monarchie. Nase zeme by dnes mohly byt uplne nekde jinde. Namisto toho si nalhavame, jak jsme jim to tenkrat dali. Bohuzel...
Litera sripta manet...
Pokud se nenechal korunovat, nelze excisare KaRLa doslova oznacit za ceskeho krale
Tady ta věta cesi ho odehnali je poněkud emocionalně podbravena a rovněz vytrzena z historickych sopuvislosti. Autorka /pokud ma zajem/ by so mohla precistknihu o prezidentovi Benesovi Zasvětil jsem zivot miru/ vyslo i cesky/...
Zde lze vyrozumět, ze politici 1 republiky v prve fazi odboje chtěli snad rovnopúravne postaveni naseho naroda
v Rakousko Uherskeč monarchii
K diskuznimu priospevku pana Kratochvila. Na rece Soare slavny regiment Neunundneumzighrovněz pouzil bojove plyny. Otravili k smrti/ tim plynem/ asi 5 tisic Italu
Kromě jiného měl také v úmyslu vytvořit z Rakousko-Uherska spolkovou zemi, což z dnešního pohledu nebyl vůbec špatný nápad, ale v nastálém poválečném vyhlašování nezávislosti jednotlivých národů nepadla tato myšlenka na úrodnou půdu. Bohužel.
Nojo, to už na zatahování záchranné brzdy bylo pozdě.
Jakpak se mu asi každý večer usínalo s myšlenkou na to, kolik mladých mužů zrovna ten den na frontách za jeho císařskou korunu padlo? A co si asi tak myslel o hladových frontách v zázemí?
Nebo mu to bylo jedno? No asi jo, když tu válku stále držel, po celou dobu svého panování.
Na rozdíl od německého císaře měl mnohem větší ústavní pravomoci, ve vojenské oblasti dokonce absolutní. Tu válku mohl zastavit okamžitě. Žádná vzpoura by kvůli tomu proti němu nevypukla. A představa, že by Němci otevřeli čtvrtou frontu a zaútočili na Rakousko-Uhersko je zcela nesmyslná a vždy byla nesmyslná, i tehdy.
Zkuste si k tomuto tématu alespoň něco přečíst! Zcela evidentně jste historií nepolíben.
Děkuji za zajímavé čtení, nevím to vůbec... to je prostě tak o všem - jedinec- i kdyby se sebevíc snažil vybočit ze stylu těch svých - zapadne, nikdo mu nevěří a dějepis nakonec mlčí.
Nesedí mi tam více věcí, ale jedna mě zarazila.
Pokud ......nastoupil na trůn 21. listopadu 1916 a vydal zákaz bombardování civilních cílů i zákaz používání jedovatých plynů, které však spojenecké německé velení nerespektovalo...., jak se mohlo stát, že při průlomu u Caporetta při přechodu řeky Isonzo 24.-27. října 1917, mimo německého použití plynových granátů, použilo K.u.K. dělostřelectvo vrhače plynových bomb (ráže 24 cm) a K.u.K. Sappeur Spezial-Batalion útočil plynem z lahví. Historici to hodnotí jako nejvíce efektivní plynový útok Velké války.
Rakousko-Uhersko bylo, ještě před Karlovým nástupem k moci, co se týče vojenských rozhodnutí zcela závislé na vrchním velení německé říše. Díky své schopnosti prohloubeného vhledu stále zřetelněji rozpoznával bezvýchodnost situace Ústředních mocností. Po mírovém návrhu z 12. prosince 1916, který ztroskotal na odmítavém postoji ze strany Německé říše, se na jaře 1917 Karel neúspěšně pokusil vyjádřit konkrétní mírové cíle přes svého švagra Sixta Ferdinanda Bourbon-Parma vyjednáváním s Trojdohodou o dosažení separátního míru (viz: Sixtova aféra). Další mírové rozhovory se udály v létě 1917 ve Švýcarsku. Tyto záměry ztroskotaly na francouzské touze po vítězství v poli (Spojené státy vstoupily do války 6. dubna), na přemrštěných požadavcích Itálie, ale také na neústupnosti Německé říše, kde se stále více prosazovaly síly, které věřily ve vojenský úspěch.
Mírové snahy, výhrady k neomezené ponorkové válce, zákaz bombardování civilních cílů a pozitivní odpověď na mírové výzvy papeže Benedikta XV., jenž byl považován za spojence Itálie, vedly ke stále hlubšímu rozporu Karla s Německou říší. Karel sice zakázal explicitně jakékoli nasazení otravných plynů v rozsahu moci velení c. a. k. armády, nemohl však zabránit tomu, že vrchní velení Německé říše ve 12. bitvě na Soče, v Bitva u Kobaridu (italsky Caporetto, dnešní Kobarid ve Slovinsku), v říjnu 1917 nařídilo použití jedovatého plynu. Tento útok německé 14. armády vedl Otto von Below.
Karlovy snahy z října 1918 o záchranu alespoň rakouské části monarchie a přesun do jakéhosi spolkového státu s rozšířenou autonomií pro jednotlivé národnosti, přišly příliš pozdě. Jeho Národní manifest však přispěl k pokojnému převzetí moci v zemi, neboť zakladatelé tzv. nástupnických států se mohli odvolat na Karlovu vůli a c. k. úřady se nestavěly proti nim. (wikipedie)