Teoretická možnost

je v zastupitelské demokracii bez účasti politických stran. Tzn. stačí změnit volební systém, kde by se nevolily strany, ale pouze kandidáti bez ohledu na příslušnost. Tomu se trochu blíží komunální volby, ale stranické páky tam stále dělají binec. Už jen zavedení záporných preferenčních hlasů by udělalo své. (Moje zkušenost z volbní komise).

Re: Teoretická možnost

To věci nenapraví, ale zkomplikuje. volení zástupci budou i nadále neodvolatelní, v parlamentu pak se budou hůře domlouvat. Budou neodhadnutelní, nebudou je řídit ani zájmy voličů, ani zájmy stran.

Vy předpokládáte, že nová strana získá 60 % křesel?

V obou komorách?  Pokud ne, nemůže být pouhým hlasovacím robotem (který nám navrhujete). Bez kompromisu totiž nic neprosadí. (Vím, že na tento fakt zapomíná kdekdo. A vyčítá stranám, že neprosazují stoprocentně svůj program. Z bobosti.)

A teď to hlasování: jaké kroky (reálné, ne žvást o snížení korupce) by měli odhlasovat pro tak "jednoduchou" věc, jako je snížení dluhu?

Re: Vy předpokládáte, že nová strana získá 60 % křesel?

Asi by to nemuselo být tak výrazné, myslím, že i úspěch přes 20% s rostoucí tendencí by donutil ostatní strany, aby o změně systému začaly vážně uvažovat. 

-

Podle principu, který navrhuji, by byl kompromis snazší než dnes. Jen by ho museli odsouhlasit voliči. Politici by ale v každém případě věděli, jestli ten kompromis voliči podporují nebo ne. A samozřejmě by je o nutnosti takového kompromisu ve vlastním zájmu předem intenzivně přesvědčovali.

-

Příklad se snížením dluhu: Pokud by většina voličů v navrhovaném systému stála o snížení dluhu, projevilo vy se to v jejich hlasování při schvalování rozpočtu. Rozpočet, který by navyšoval dluh, by takovým hlasováním neprošel.

Edmunde,

podle několika vašich diskuzních příspěvků během celého minulého roku jsem poznala, že toto je téma, kterým se hodně zabýváte. A hodně věříte tomu, že by to mohlo fungovat. Já tomu však nevěřím vůbec, U mě je "skutečná demokracie" ve státě utopií, něco takového existovat nemůže.

I kdyby se nakonec do parlamentu dostala taková politická strana, která by měla sčítat hlasy lidu při různých příležitostech, třeba jednou týdně, tak by to poctivě nedělala dlouho, nanejvýš tak měsíc. A i za ten měsíc by mohlo dojít k velkým škodám, protože lidi jsou sebranka a většina z nich by se mohla rozhodnout pro něco hrůzného.

Re: Edmunde,

Alternativou k demokracii je diktatura.

-

Sčítat hlasy by nebylo třeba, to by dělal počítač. A ani hlasovat by obvykle pro naprostou většinu lidí nebylo třeba, jen by stačilo předat svůj hlas důvěryhodnému zástupci.

Přímá demokracie...

Něco takového u nás nemůže fungovat. Vím, že populisté neustále volají po přímé demokracii. Zapřemýšlel jste se nad tím do hloubky? V zastupitelské demokracii se nachází kompromis mezi politiky ve straně, poté mezi stranami v koalici a poté mezi sněmovnou a senátem (popřípadě opozicí ve sněmovně, pokud je vláda menšinová). V případě přímé demokracie by byla v konečném důsledku vláda odborů a masových médií. Takovou "demokracii" tu rozhodně nechci a jsem rád za to, že tu máme tu "nejméně špatnou" demokracii, a to zastupitelskou.

Mimochodem, dokážete si třeba představit, jak by se hlasovalo třeba o takovém snižování státních výdajů? Každý by to (kvůli svému vlastnímu prospěchu) odmítl.

Re: Přímá demokracie...

Souhlas.

Myslím, že nějaký nový systém nové, modernizované

Národní Fronty by byl řešením. Tato síla by si měla stanovit univerzální, pro maximum občanů přijatelné principy, a těmi se řídit. Ostatní věci by se rozhodovaly ad hoc, podle momentální situace, přesný postup zatím promyšlen nemám.

Re: Myslím, že nějaký nový systém nové, modernizované

No konečně rozumné slovo! Jak nám bylo blaze, když FS bylo voleno na jednotné kandidátce, kde měli zaručené zastoupení všichni, dělníci, včelači, sportovci, ženy, králíkáři, motoristé i gynekologové!

Edmunde,

domnívám se, že to, o čem v článku píšete, je vlastně systém polopřímé demokracie. Chápu, že věc je mnohem složitější a v krátkém článku ji nelze vysvětlit.

Jestli chcete lidem něco sdělit, budete muset psát častěji.

Ach jo

Vidím, že nadšenci priamej demokracie sa vyrojili.

Zoberte rozum do hrsti človeče. To, čo píšete može maximálne fungovať v nejakej revolučnej eufórii, kedy všetci ťahajú za jeden provaz vo vidine uskutočnenia dobrej veci. Prakticky z toho vznikne akurát paskvil. Nebude sa hádať tlupa poslancov, ale celý národ. Národ to je značná časť ľudí neinformovaných a hlúpych, tj. ľahko zmanipulovateľných. Tí rozmnejší na to rezignujú a zostane len hádajúca sa skupina idiotov, ktorí majú potrebu sa hádať. Toto nie je cesta ku konštruktívnym riešeniam.

Politické strany sú zbytočný a škodlivý článok. S tým súhlasím. Ale nebolo by lepšie ich jednoducho vyškrtnúť a voliť osobnosti na základe praxe i vzdelania s trestnou i majetkovou zodpovednosťou a odvolateľnosťou?

Re: Ach jo

Nemáte argumenty? Zkuste rozporovat konkrétní věci, rád se o nich pobavím.

-

Myslím si, že v současnosti se naopak málo diskutuje o důležitých návrzích. Proto vychází většina zákonů jako paskvil, který má spoustu chyb a navíc s ním často většina národa nesouhlasí.

-

O tom, že politické strany jsou zbytečné, jsem nepsal. Jen zastávají roli, kterou by zastávat neměly. Viz níže v diskuzi.

Edmunde, již jsme se na toto téma parkrát utkali.

Zkuste pochopit, že politici nespadli z nebe, že to opravdu není import z Marsu, naopak, je to vzorek nás všech se všemi klady i zápory. Jaký lid, takoví politici. Jestliže jsou v naší zemi většinově uznáváni jako elity národa baviči (sportovní, "umělečtí", apod.), jestliže je v naší zemi všeobecně pokládána poctivost a pracovitost za projev slabosti ducha, jestliže je křiváctví, podrazy a šmejdy všeho druhu vydáváno za projev chytrosti a schopnosti, pak se nedivte tomu, co takovýto matroš může poslat jako své zástupce do parlamentu.

Tuto zemi postihl hluboký morální rozklad daný prostředím, trvajícím od roku 1938 do roku 1989. Svojí roli sehrálo i několik emigračních vln, které odnesly několik set tisíc převážně vzdělaných a morálně stabilisovaných občanů. Tak co proboha čekáte od toho zbytku?

Re: Edmunde, již jsme se na toto téma parkrát utkali.

Ale tohle všechno já nerozporuji. Já akorát říkám, že lidé by měli mít možnost svoji důvěru poslanci odebrat, pokud je zklame. A neměli by být mimo hru čtyři roky, pokud jejich hlas propadne. S tím se snad dá souhlasit, ne?

Ne...

... tohle nemůže fungovat. Lidé se až tak moc aktivně o politiku nezajímají (považte jen, kolik naprosto nezajímavých zákonů musí parlament projednat a schválit). Lidé mají svých problém dost... Napadá mě,... co takhle osvícený monarcha (se sborem osvícených poradců), jehož moc by se dědila, tudíž by měl zájem i o budoucnost této země, která by patřila jeho synům, a nejenom výhled na čtyři roky "našeho" vládnutí, jak je tomu dnes. Nebezpečím je, že "dědic" by ,...ehm,...ehm... nemusel být osvícený a pak by byl ... no nic,...zřejmě optimální řešení neexistuje a budeme se muset plácat v tom, co zrovna máme

Re: Ne...

Vtip je v tom, že by se lidé nemuseli zajímat o politiku více než dnes. Prostě by si jednou vybrali svého zástupce a pokud by mu důvěřovali a byli s ním spokojení, nechali by ho, ať hlasuje za ně. Ve chvíli, kdy by ovšem důvěru zklamal, měli by možnost vybrat si někoho jiného. Okamžitě.

-

Současný systém umožňuje poslancům důvěru svých voličů opakovaně zklamat a přesto mít nadále moc. To je to, co bych chtěl odstranit.

Ale když:

"Když by pak strana měla poslance, informační systém by přepočítal výsledky hlasování uživatelů a poslanci strany by byli zavázáni hlasovat v poměru, který by jim určil výsledek hlasování uživatelů systému.", pak je systém poslanců vlastně zbytečný.

Re: Ale když:

Ano, toto je návrh jak přejít od systému poslanců k systému popsanému v předchozích článcích.