Už jen existence takového

systému popírá inteligenci voličů, zároveň však autor připouští, že to je riziko, který vlastně ani nezohledňuje. Podle mě by takový systém uvrhl zemi do nestability, daleko lepší je začít tlačit normálním způsobem na morálku, správné hodnoty a přispět k zlepšení politické kultury v zemi. Opakuji, že žádný inf. systém Vám lidi nepředělá. Vše je o lidech. Už vidím ty miliony lidí jak neustále sedí u kompů a kontrolují své zástupce, to je šílenství podobné tomu, když někdo investuje na akciových trzích :-)))

Re: Už jen existence takového

abyste se nedivil, jak důchodci při jednání o 13-tých důchodech obsadí veškeré internetové kavárny.

Ok

Mám podobný názor.

Asi bych začal otázkou

co od systému očekáváme a s jakými parametry by měl pracovat. Jinými slovy - bude třeba přijímat nepopulární opatření proti vůli většiny voličů, nebo jsou naši voliči natolik uvědomělí, že akceptují i nepopulární opatření? Pokud vím s výjimkou Švýcarska se nikde uvědomělé voličstvo nepodařilo nalézt. (Nikde jinde nemůže kupříkladu volič rozhodovat o výši daní - tudíž se s jeho uvědomělostí nepočítá (v tomto kontextu bychom asi u nás dokázali světový unikát - zatímco všude ve světě se obávají, že "lid" by daně zrušil, u nás by některá daně (po  zásahu "lidu") patrně vysoko přesáhly 100%)).

Pokud tedy připustíme situaci, kdy je žádoucí, aby politik "šel proti náladám" (jak známo - nálady "lidu" mohou být vrtkavé), pak musí dostat určitý čas, aby jej "nálady" nesmetly. Opačným příkladem jsou "paroubkovské veletoče" podle momentálních průzkumů - což bych neviděl jako optimální výsledek

Re: Asi bych začal otázkou

....rozhodovacího procesu. Mnohdy je totiž špatné řešení mnohem výhodnější, než neustálá změna "dobrých řešení".

Informační systém je šlápnutí vedle

resp. jednou k tomu třeba dojde, ale to co je problém dnes je normální společenský problém - obyčejná lidská nezodpovědnost, neuvědomělost, hloupost. To žádný informační systém nespraví. Systém dnešní demokracie neselhává, selhává jeho "uživatel" - česká národ, který má klapky na očích. Nyní se ale začíná blýskat na lepší časy a jsem si jistý, že v parlamentu bude nová krev. Lidé se postupně odpoutávají od nesmyslů typu volit novou stranu = zahodit hlas nebo jeste hur dat ho odpurci. Tato rezignace na svobodne vyjadreni nazoru a lpeni na stadovitem chovani uz dostava trhliny a lidi uz vi, ze to nikam nevede a ze podobne jako v ekonomice tak i v politice je konkurence tim ocistnym mechanismem. Volit CSSD a ODS je mantra pro hodne lidi, ale uz jich ubyva a dochazi k stepeni Veci Verejne, TOP 09, Zeman - ne vzdy to jsou zcela nove tvare a zlepseni nikdo negarantuje, ale jak se lidi nauci volit svobodne, bude zase lepe at s inf. sys. nebo bez nej.

Re: Informační systém je šlápnutí vedle

Bohužel, chyba není ve voličích ale v systému. Už to tu všechno bylo, voliči nespokojení s ODS měli nejprve ODA, pak US. Z podobných důvodů uspěla i Strana zelených. Všechny tyto pokusy mají jepičí život, protože volič je posléze zklamán a znovu hlas takové alternativě nedá. Je to i důvod, proč spousta lidí nakonec volí ODS a ČSSD, těch zklamání už bylo tolik, že se lidi poučili.

-

Navrhovaná změna by přinesla kvalitativní skok. Strany by se dostaly do pozadí, volič by byl král a zastupitel ten, kdo by realizoval voličovu vůli. To je myšlenka demokracie a současný systém k ní má velmi daleko.

čau, rád tě poznávám, jmenovče

Re: čau, rád tě poznávám, jmenovče

Ti jsi taky Edmund?

To by se poslanec stal vlastně jen převodovou pákou voličů,

takže by nastala ta přímá demokracie, kterou jste nedávno odmítl.

Re: To by se poslanec stal vlastně jen převodovou pákou voličů,

Přímá demokracie je, když hlasuje volič o návrhu přímo. Zastupitelská demikracie znamená, že za voliče hlasuje o návehu jeho zástupce.

-

Popsaný systém umožňuje obě možnosti, v tom vidím jeho velkou sílu. Na rozdíl od Švýcarska, kde je také kombinována přímá demokracie se zastupitelskou, je v mám návrhu umožněna přímo rozhodovat o kterémkoli návrhu a zároveň je možné rozhodovat kombinovaně - pro jeden návrh se někteří voliči nechají zastupovat poslancem a jiní mohou hlasovat přímo.

-

Já jsem odmítl systém, který by umožňoval pouze přímou demokracii. Důvodem odmítnutí byla příliš velká časová náročnost pro každého voliče. Navrhovaný kombinovaný systém umožňuje voliči vybrat si, kolik času bude kterému návrhu věnovat - věci které ho nezajímají nebo nebo na ně nemá jasný názor ponechá poslanci, tam kde si je jist a považuje to za stěžejní rozhodne sám. Ideální kombinace.

Hm

1) Imho by bylo užitečné, kdyby zastupitel znal poměr Y/N hlasů přímo hlasujících, což by vesměs nikoho nekompromitovalo.

2) Trochu problematický je "parlament". Mez pro vstup by musela být stanovena dynamicky, jinak by parlament měl asi dost divoce proměnný počet poslanců. Pak by se ovšem stávalo, že poslanci na hraně by přepadávali do/z parlamentu (bez ohledu na hysterezi, která by to případně trochu zklidnila) zcela bez vlastního přičinění se zajímavými následky.

// Je to o stabilitě. Současný systém je příliš tuhý, statický, vlivem dlouhých časových konstant. Souhlas. Dynamický systém s krátkými konstantami (hodiny místo let, rozdíl cca 4 řádů) je velmi nestabilní. Jako s érem - Cessna se řídí skoro sama, ale moc srandy s ní neužiješ.  Dolnoplošník se symetrickým profilem se dá otočit na záda, ale musíš ho pořád řídit, aby ti to neudělal sám od sebe, když nechceš

Re: Hm

Rozumím těm námitkám o stabilitě. Také jsem pochyboval. Ale pak jsem zjistil, že volič je vlastně poměrně věrný tvor, a to i přesto, že volí dnešní odpudivé kreatury. Co všechno udělaly dnešní nejsilnější strany za svinstva a přehmaty, ale voliči je budou volit zas.

-

Možná by ten systém byl stabilnější než současný, dneska pokud poslance nenominují do dalšího období jeho spolustraníci, má po čtyřech letech smůlu. I když by ho volič rád zvolil.

-

Věřím, že pokud by poslanec jel sám na sebe, sám si musel udržovat důvěru, vypadal by parlament úplně jinak. Dneska aby člověk hledal poslance, kterému aspoň nějaký volič důvěřuje. To by se rázem změnilo, naráz by tam byli jen ti, komu by voliči věřili.