Na úvod

Tohle rozhodnutí mi celkem trvalo. Nakonec přeci jen vznikl blog, který chci využít jako inkubátor i kolbiště myšlenek.

Některými myšlenkami se totiž asi zabývám už příliš dlouho. Neustále dokola se připomínají, mění podobu, všelijak se kroutí, přetvařují, podbízejí a vlichocují. Většinu z nich mám rád - beru je za svoje, přestože si uvědomuji, že originalita v dnešní době přesycené informacemi je pojem skoro na vymření. Ale já o nějakou originalitu neusiluji, za důležité považuji dobrat se v té záplavě myšlenek dnešního světa k těm správným, nebo aspoň zajímavým. Každý má někde v hlavě jakousi hitparádu názorů a nápadů, hýčká si je, rozmazluje, dávají mu pocit, že žije, že je někým. Určují ho. Výběr oblíbených myšlenek z té kakofonie názorů, která se řítí kolem, z dělá z člověka toho, kým je. Tisíckrát je promýšlí, piplá jako vlastní děti, miluje opičí láskou (byť obvykle adoptivního) rodiče. A brání je před kritikou, protože chce být tím, kým je, a bojí se, jak by si bez nich poradil.

Já si myslím, že je potřeba tyhle myšlenky a názory, které člověka určují, čas od času nechat projít oponenturou. Samozřejmě věřím, že většina z těch mých obstojí. Někoho potěší, někoho rozčílí, někdo se zasměje, někdo se je pokusí rozcupovat do posledního písmenka. Dokud mě nezklamou, budu je hájit. Budu je podporovat, hledat pro ně další argumenty, když budou vypadat, že se sesypou, že nevydrží konfrontaci se světem. Když bude třeba, pokusím se jim pomoci k tomu, aby se staly lepší. Nikdo není dokonalý a já nemíním trvat na všem, co jsem kdy napsal. Všechno se vyvíjí a mělo by se vyvíjet směrem k dokonalosti. K tomu je potřeba opozice, dialog, zkouška ohněm diskuzí. A z této konfrontace by měly dobré myšlenky vyjít nablýskané, slabé posílené, a ty špatné by měly být utraceny.

Bez diskuzí by neměl takový druh blogu valný smysl. Diskuze jsou to, co si od zveřejnění myšlenek slibuji. Ačkoli některé názory budou znít nekompromisně, nechystám se publikovat dogmatické výplody, propagandu nebo články vychvalující neomylnost geniálního autora. Jednak je tu už takových dost, jednak hledám především zpětnou vazbu. Proto chci své názory co nejvíce zdůvodňovat. Myslím, že pokud článek neobsahuje argumenty, diskuze se snadno zvrhne v osobní neplodné hašteření. O co méně budu psát článků, o to déle chci diskutovat o jejich obsahu. Chystám se i dlouho po vydání článku sledovat diskuzi, jestli se mi nepodaří získat od čtenářů nějakou další novou zajímavou reakci. Vždyť chci psát o myšlenkách, které se rodily roky a na kterých mi záleží.

Nechci aby tenhle blog byl o mně. Pokusím se co nejvíce z něj vynechat svou osobu. Jen pokud se bude jednat o argumentaci osobními zkušenostmi, dojde na nejhorší a zatáhnu sem sebe. Nemíním psát denní postřehy ze života, píšu spíše obtížně a tak bych měl být ušetřen grafománie.

Tento článek je předskokanem pro mé opravdové favority. Až se budou svíjet pod smrtelnými údery jejich ideových odpůrců, až budou ležet zdeptáni zákeřnými ranami pod pás a vyčerpány neobratnou podporou, která jim spíše uškodí než pomůže, přidu sem zpátky, přečíst si proč jsem jim to vlastně udělal.