Pes - přítel nejvěrnější. Také máme labradorku, starší psí dámu. Také bychom ji nenechali trápit. Ta bolest při odchodu je zkrátka daň za lásku, kterou jste si navzájem dali.

Stejný scénář, jako u nás. Už jsme jej zažili třikrát, moc dobře tedy vím, co právě prožíváte. Nikdy na ty naše parťáky nezapomeneme, ale smířit se s jejich odchodem, to dá pěknou fušku. Saše už je dobře a netrápí se a vy jste udělali vše pro to, aby odešla důstojně. Držím palce.

Taky jsem to zažil,je to vždy jako by umřel člen rodiny.

 držte se..strašně moc mě to chytlo, nádherně jste to popsala, přátelství na život a na smrt..děkuji, že jste se podělila.

Ano. Stalo se to i u nás, 16. července roku tohoto. To prázdno je asi všude stejné.

..rozumím vám...pár děr už jsem na zahradě vykopal....a pak zase zahrabal....

Prochazim si tim casto, mam pocit, ze mam na dverich vyskrabano "pojdte k nam, ja vam dam", mam veskere nalezence, nikdy jsem zadna zviratka nemusela kupovat, ted jsou to zrovna 3 kocky, veverkam a ptactvu delam oriskove sadlo, myvalove vycisti vinohrad, takze si mohu o hroznech nechat zdat, ale prinasi spoustu radosti a zertovnych pribehu. Utulky jsou plne, mozna, ze casem najdete dalsi potrebnou "clenku rodiny" Chodim 1 -2 x tydne do zdejsiho utulku, protahnout ty, ktere nikdo nechce, tak aspon hodinove prochazky, je na nas radost pohledet, i kdyz se snazi poslouzhat, vzdy za nimi vlaju. Mozna, ze to by byl dobry zacatek i pro Vas