- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
a nevíte, co dál?.
Tak mu pořiďte bratříčka, ve čtyřech se to lépe táhne a čtyři děti, to už je malý kolektiv..
Většinou se v rodině vyskytuje více případů (matka syn). U mnohých se nejdříve projevuje silná aktivita, stále něco organizují a nutí do spolupráce ostatní. Pak následuje odpadnutí a jsou případy, kdy se ani nepohnou.
....nemusime chodit daleko, mame zde blogujici rodinu Douskovych.....nekdy jsou 4, jindy pouze jedna.....slysi hlasy
když má člověk něco s tělem, obvykle se to dá představit a člověk ví co čekat. Kdežto u psychických poruch má člověk, který se v této oblasti vůbec neorientuje apriori minimálně podezření nebo aspoň strach, že ten druhý zareaguje neadekvátně (a nemusí ani nikomu ublížit) ale jak v takovém případě reagovat? Když je někomu zle, zavolá se sanitka, ale v tomhle případě?
Děkuji za Vaše slova, za Váš příkladný vztah k nemocným, kteří neprávem bývají vylučováni ze společnosti. Vím, o čem mluvíte, sám mám syna, který touto chorobou trpí, žije se mnou ve společné domácnosti. Není to jednoduché, jsou chvíle světlé, ale leckdy také trochu temné. Nicméně musíme jim pomáhat a ukázat, že život je krásný a stojí za to.
jen u některých duševní nemoce propuknou a u jiných se drží v utajeném stavu. Třeba maniodepresivní porucha. Každý máme období, kdy jsme spokojení a pak je vystřídáno obdobím horším, něco jako kondiciogram. Sktečně nemocní se od těch "zdravých" liší vyšším rozsahem poruchy. Když je jim dobře, jsou na tom pětkrát líp než "zdraví" a když ten euforický stav pomine, jsou na tom 5x hůř.
Do určité míry máte pravdu - naše nálady a jakási "základní energie" se řídí mozkovou chemií a maniodepresivita je poruchou této chemické rovnováhy, která ji rozkmitává mimo běžné hodnoty. Ale to je právě podstata té nemoci - běžné výkyvy nálad můžeme zvládat právě proto, že jsou běžné, máme na to sílu a schopnosti. Navíc je neovlivňuje jen samotná neurochemie, ale i vnější vlivy - jsme smutní, když nás něco trápí a můžeme se rozveselit nějakou radostnou činností. Ovšem při maniodepresivní poruše získává navrch právě ta porouchaná neurochemie a výkyvy nálad se sávají neovladatelné a neovlivnitelné běžnými impulsy zvnějšku. Teprve pak se jedná o nemoc.
Kdysi se s tím nepárali, šoupli ho tam, občas mu dali elektrický šok nebo studenou sprchu a byl klid ...
A tím chcete říct jako co? Že to bylo správné?
Schizofrenii neumíme zcela vyléčit, ale to třeba ani diabetes nebo některé typy rakoviny. Takže by bylo nejlepší také tyto nemocné někam zavřít, aby s nimi nebyly problémy?