Co by o nás řekly lavičky v parku?
Pomalu přichází soumrak. Park opustily maminky s dětmi, mládež i senioři. Na tři lavičky, které jsou umístěny do půlkruhu okolo kamenné kašny, dopadá kužel žlutého světla starobylé lampy.
"To byl zase den", vzdychla si lavička hnědé barvy a pokračovala: "Jsem celá potlučená, všechno mně bolí. Ti výrostci mi dali zabrat! A ta bolest vlevo dole. Mám tady spáleniny od cigaret. To je dneska mládež!"
"Neubrekuj", pokárala hnědou lavičku její kolegyně zelené barvy. "Co mám říkat já? Dnes jsem posloužila mladým maminkám a jejich čtyřem dětem. Ještě teď jsem se z toho nevzpamatovala. Děcka do mne mlátily plechovými lopatkami, kopaly, jsem samá boule."
"A co na to maminy, ty děti neokřikly?", zeptala se třetí lavička červené barvy.
"Kdepak. Ty řešily své partnery a měly v prádle nějakou jejich kamarádku. Parádně si na ní zgustly, nit suchou na ní nenechaly! Ta musí mít na jazyku ošpici jak celé Brno", vysvětlila situaci zelená lavička.
"To já jsem měla dnes vyloženě šťastný den", usmála se červená lavička. "Mých služeb využilo několik seniorů. A řeknu vám dámy, i já jsem se vrátila v čase. Seniorky vzpomínaly na dobu svého mládí. Taky to neměly jednoduché. Se zatajeným dechem jsem naslouchala, s jakou pokorou a nadhledem tyto ženy přijaly ve svých životech zkoušky, kterým byly vystaveny. To by měli slyšet dnešní mladí , jó, jó.."
"Ti určitě, vždyť by napráskali nejen tobě, ale i těm dámám", ozvala se pesimisticky hnědá lavička. "Mohla bych vyprávět, co tu všechno vidíme, hlavně, když se setmí", dodala s potutelným úsměvem.
"Všichni nejsou zlí", snažila se situaci odlehčit zelená lavička.
"No, to určitě ne. Je to jen a pouze o lidech. Mně zlobí, že spousta mladých lidí si nás neumí vážit. Sloužíme lidem a oni se nám odvděčí kopáním, pálením, rytím různých "ornamentů" do našeho povrchu a já nevím co ještě," škaredila se hnědá lavička.
"Snad nechceš, aby nám děkovali, když zvednou při odchodu své ctěné pozadí?", ironicky dodala zelená lavička.
"Jo a zaznamenaly jste dámy, že mnohdy lidé kolem nás jen tak proběhnou a ani na chviličku se neposadí? Rozumíte tomu?", nešlo na rozum červené lavičce.
"Já bych to i zčásti pochopila", vzala si slovo zelená lavička."Jsou zaměstnaní, pak běží domů - tam druhá směna, naštvaní, vyčerpaní, někteří už někdy ani neví, jak se jmenují. Dnes je jiná doba. Na povídání prostě není čas".
"Možná ani chuť", rýpla si hnědá lavička. "Tak jsme si popovídaly alespoň my. Chci vám připomenout, že dnes je pátek a u Křivého psa se koná diskotéka".
"No fakt, já jsem úplně zapoměla", zhrozila se červená lavička. "To zas bude zážitek. Jako před měsícem. Pamatujete, jak dopadla naše kolegyně z rozcestí? Napadli ji opilci a zbyla z ní hromada dříví, nic víc! Budeme rády, když noc přežijeme bez újmy na zdraví."
"Možná se dočkáme nějaké skupiny slušných lidí, kteří si sednou a budou si spolu povídat. A my budeme tiše naslouchat. To my přece umíme!", zasmály se společně všechny tři diskutující lavičky.
A co my - lidé, umíme naslouchat? Pokud se chcete milí čtenáři dovědět něco více o naslouchání, nabízím odkaz na http://eurodenik.cz/vztahy/umeni-naslouchat.
Mějte se hezky a vkročte do nového školního roku s elánem a úsměvem na rtech.
Hana Ederová
Příroda je největším zdrojem zdraví
Všechny naše problémy pramení z toho, že nenasloucháme své duši. Stav našeho fyzického těla odpovídá stavu naší psychiky.
Hana Ederová
Když dochází životní energie
V dnešní uspěchané době je běžné, že se mnozí ženeme za výdělkem, doděláváme resty v práci i po pracovní době, nebo se právě honíme za něčím jiným. Tímto způsobem však ztrácíme drahocennou životní energii.
Hana Ederová
O vzájemné toleranci
Blíží se konec roku. Opět si většina z nás vytvoří různá předsevzetí, která s většími /spíše však menšími/ úspěchy zvládá naplnit. Důsledkem tohoto počínání je pak rozladěnost a zklamání.
Hana Ederová
Jsou muži ještě lovci?
Ta otázka mě už napadla několikrát. V minulosti platilo, že muž byl lovec a žena byla ta, kterou se muž snažil ulovit, pochopitelně obrazně řečeno. Jak je tomu dnes, je muž stále lovcem?
Hana Ederová
Zapomněl jsem si doma aktovku!
Zase to pondělí, ach jo! A kde je do konce týdne, přemýšlela jsem cestou do práce. Taky máte pocit, že víkend rychle uteče? Než se člověk otočí, je tu nový pracovní týden.
| Další články autora |
Otevírací doba obchodů 17. listopadu 2026 může překvapit. Kam lze vyrazit na nákupy?
Listopadový státní svátek letos připadne na úterý. Jak bude na Den boje za svobodu a demokracii a...
Potkani v Praze nemají klid. Deratizátory doplňují nečekaní spojenci
Potkani v pražských stokách letos neměli zrovna klidný rok. Pražské vodovody a kanalizace (PVK)...
MAPA: Klíčovou křižovatku v Praze 4 čeká uzavírka. Kvůli metru D se bude objíždět
Výstavba nové trasy metra D významně ovlivní provoz na jedné z klíčových křižovatek v Praze. Práce...
Praha zažije první Pyžamovou jízdu metrem. Cestující vyrazí v nočním úboru až do Motola
Vyrazit ráno do pražského metra v pyžamu? Za normálních okolností by člověk nejspíš sklidil pár...
Zvonice, odkud estébáci sledovali ambasády, skrývá nečekané příběhy
Pozorovací stanoviště Státní bezpečnosti z doby totality se v Praze staly po 17. listopadu 1989...
Lidé si u kladenského gymnázia připomněli lidské i zvířecí válečné veterány
Několik stovek lidí včetně studentů, vojáků a několika spolků si dnes u kladenského gymnázia...
Bohumínská nemocnice dokončila nové administrativní zázemí za 40 milionů korun
Bohumínská městská nemocnice dokončila stavbu administrativního zázemí, které vzniklo z 28 modulů....
Zemřel bývalý soudce Nejvyššího soudu Jan Hušek, bylo mu 83 let
Zemřel bývalý soudce Nejvyššího soudu Jan Hušek, bylo mu 83 let. Patřil k první sestavě soudců po...
Urážky ukrajinských dětí na Facebooku neprošly, jejich autory už vyslechla policie
V polovině července se na Facebooku objevily dvě zprávy týkající se obyvatel Ukrajiny v Jihlavě,...
- Počet článků 58
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 858x
https://poradnaprobolavoudusi.pageride.cz/



















