Žebrající černé děti

Bílý turista = chodící peněženka. Jednoduchá rovnice, kterou si dali dohromady i negramotní Afričani. Zamysleli jste se někdy nad tím, proč nás takhle vidí?

Včerejšek jsme strávili na pláži ve stylu na turistu. Prostě lehárko, přečtených 120 stran z knížky, dobrý jídlo a pití. Do oceánu jsme se nedostali, ale to nevadí, máme ho tak trochu u baráku, že :)
Nicméně  k jádru věci. Mám nějakou neutěšenou potřebu napsat závěr z mýho včerejšího pozorování, který nebylo v plánu, ale bohužel se to nabízelo.
V několika cestovatelských skupinách si lidé stěžují na Zanzibarce a jejich chování. Sama nemám ráda, když za mnou chodí děti a natahují ručičky s opakující se prosbou money.
Jenže pak jsem začala lidi a hlavně turisty okolo pozorovat. Všichni chtějí selfíčko s malým černým děckem, protože je to přece děsně cool a na instáči a fejsbuku to přinese hodně lajků. Takže jak takovou fotku získat? Turista vybalí bonbony a děti se fotí jako o život. Je to jako v zoologické zahradě. Děti poskakují a jakmile dojdou sladkosti a turista má dost fotek, tak odchází, děti mávají a je klid. Tady to začíná, protože turisté je učí, že je to vlastně normální. Doma ani ve škole jim nikdo nevysvětlí, že je to špatně. Tady totiž neexistuje výchova a rodiče dětem nejdou dobrým příkladem.
Dalším smutným faktem je, že těch turistů denně projde tolik, že nikdo nedrží ani kontrolu nad tím, kolik děti sladkostí snědly. Výsledkem jsou zkažené zuby a děti nastřelené energií.
Nás ve škole učí poděkovat, poprosit, umýt si ruce, třídit odpad, snaží se nám vštípit minimální finanční gramotnost. To samé naši rodiče, kteří nám dávali kapesné a když jsme ho utratili, tak jsme nic neměli a časem si člověk uvědomí, že si musí občas něco stranou odložit.
Tady na Zanzibaru to takhle nefunguje. Lidé žijí ze dne na den a neřeší, co bude zítra. Úspory nemají, chudoba je tu velká a podmínky ve kterých žijí jsou tristní. Proto všichni tak tlačí na ceny, protože se chtějí mít líp a neumí šetřit. Pracují tu spíše mladí lidé, protože jejich rodiče nikdo k práci nevedl a nynější generace zjišťuje, že se můžou mít dobře, když vystudují a budou pracovat v turismu, který zde roste.
Život na Zanzibaru nás stojí měsíčně okolo 800 USD, což je absolutně nereálná částka pro drtivou většinu lidí tady vydělat. A to nežijeme nějak na vysoké noze, ale úplně běžně jako v Evropě.
Proto až příště pro vás budou chtít děti peníze a místní dolar za fotku, tak je to jen odraz toho, co tady vytváří západní společnost. Místní lidé si myslí, že je tohle západní chování normální a tak se nestydí si říct přemrštěnou částku za cokoliv. Vidí na nás drahé věci, drahé telefony a nějaké útržky z internetu (něco jako u nás když si lidé přečtou bulvár a slepě tomu věří).
Tak až se budete příště rozčilovat, tak se hněvejte na nás bílé, co zde tyhle zlozvyky vytvářejí.